From: koenr Date: Tue, 25 Jan 2005 23:30:24 +0000 (+0000) Subject: moving towards XHTML compliance X-Git-Url: http://git.mjollnir.org/gw?a=commitdiff_plain;h=997a3a41fc0dab38d241897a001a0019935e391f;p=moodle.git moving towards XHTML compliance --- diff --git a/lang/cs/docs/background.html b/lang/cs/docs/background.html index 05900dd7b4..95f8ab5a52 100644 --- a/lang/cs/docs/background.html +++ b/lang/cs/docs/background.html @@ -9,13 +9,13 @@

Historie

-
+

Moodle je ¾ivý projekt, na kterém se stále pracuje. U jeho zrodu stál Martin Dougiamas, který ho øídí dodnes:

-
+

Zabývám se tím problémem u¾ øadu let. Zaèalo to v devadesátých letech, kdy jsem byl správcem sítì na

-
+

Po nìkolika zavr¾ených raných prototypech vypustil Martin dne 20. srpna 2002 do svìta verzi 1.0. Ta byla urèena pro intimnìj¹í prostøedí men¹ích tøíd na diff --git a/lang/cs/docs/install.html b/lang/cs/docs/install.html index 5ee23142cb..08738985b5 100644 --- a/lang/cs/docs/install.html +++ b/lang/cs/docs/install.html @@ -61,7 +61,7 @@

 

3. Struktura stránek

-
+

Pro orientaci uvádíme struèný pøehled obsahu adresáøe Moodle:

config.php - jediný soubor, který musíte na zaèátku ruènì upravovat
@@ -83,7 +83,7 @@

 

-
+

4. Vytvoøení datového adresáøe

@@ -152,7 +152,7 @@

Nemáte-li na va¹em serveru pøístup k httpd.conf nebo php.ini, nebo pokud je Moodle na jednom serveru spolu s aplikacemi, které vy¾adují jiné nastavení, mù¾ete tato standardní nastavení POTLAÈIT.

K tomu je potøeba vytvoøit soubor .htaccess v hlavním adresáøi Moodle a do nìj napsat tato nastavení. Toto funguje pouze na serveru Apache, pokud má navíc povoleno Overrides. -

+
 DirectoryIndex index.php index.html index.htm
 
 <IfDefine APACHE2>
@@ -164,12 +164,12 @@ php_value magic_quotes_runtime Off
 php_value file_uploads On
 php_value short_open_tag On
 php_value session.auto_start Off
-php_value session.bug_compat_warn Off
+php_value session.bug_compat_warn Off

Zde mù¾ete rovnì¾ nastavit dal¹í vìci, jako napøíklad maximální mo¾nou velikost nahrávaných (tj. na server posílaných) souborù: - 

+     
 php_value upload_max_filesize 2M
 php_value post_max_size 2M
-
+

Nejjednodu¹¹ím zpùsobem bude asi zkopírovat si pøipravený soubor lib/htaccess a upravit jej podle va¹ich potøeb. Sledujte dal¹í pokyny v tomto souboru. diff --git a/lang/cs/docs/licence.html b/lang/cs/docs/licence.html index ffa676c8c1..7ea08f789b 100644 --- a/lang/cs/docs/licence.html +++ b/lang/cs/docs/licence.html @@ -56,12 +56,12 @@ translation will help Czech speakers understand the GNU GPL better.

Obecná veøejná licence GNU

Èeský pøeklad verze 2, èerven 1991

-

Copyright (C) 1989, 1991 Free Software Foundation, Inc.
+
Copyright (C) 1989, 1991 Free Software Foundation, Inc.
 675 Mass Ave, Cambridge, MA 02139, USA
 
 Kopírování a distribuce doslovných kopií tohoto licenèního dokumentu jsou
 dovoleny komukoliv, jeho zmìny jsou v¹ak zakázány.
-

+

Preambule

Softwarové licence jsou vìt¹inou navr¾eny tak, ¾e vám odebírají právo volného sdílení a úprav programù. Smyslem Obecné veøejné licence GNU je naproti tomu @@ -287,7 +287,7 @@ m jejich pøipojení na zaèátek ka¾dého zdrojového souboru, èím¾ se nejúèinnìji sdìlí vylouèení záruky; a v ka¾dý souboru by pak mìla být prinejmen¹ím øádka s "copyrightem" a odkaz na místo, kde lze nalézt úplné údaje.

-
<øádka se jménem programu a nástinem toho, co dìlá>
+
<øádka se jménem programu a nástinem toho, co dìlá>
 
 Copyright (C)<rok> <jméno autora>
 
@@ -304,16 +304,16 @@ ve
 Kopii Obecné veøejné licence GNU jste mìl obdr¾et spolu s tímto
 programem; pokud se tak nestalo, napi¹te o ni Free Software Foundation,
 Inc., 675 Mass Ave, Cambridge, MA 02139, USA.
-

+

 
Pøipojte rovnì¾ informaci o tom, jak je mo¾né se s vámi spojit elektronickou 
 a papírovou po¹tou.

 
Pokud je program interaktivní, zaøiïte, aby se pøi startu v interaktivním 
 módu vypsalo hlá¹ení podobné tomuto:

-
Packal verze 69, Copyright (C) 19xx jméno autora.
+
Packal verze 69, Copyright (C) 19xx jméno autora.
 Program Packal je ABSOLUTNÌ BEZ ZÁRUKY; podrobnosti se dozvíte
 zadáním `show w'. Jde o volný software a jeho¹íøení za jistých
 podmínek je vítáno; podrobnosti získáte zadáním `show c'.
-

+

 
Hypotetické povely `show w' a `show c' by mìly 
 zobrazit pøíslu¹né pasá¾e Obecné veøejné licence. Odpovídající povely ov¹em 
 nemusí být právì `show w' a `show c'; mohou to být 
@@ -322,13 +322,13 @@ programu hod
 
Pokud je to nutné, mìl byste také pøimìt svého zamìstnavatele (jestli¾e 
 pracujete jako programátor) nebo pøedstavitele va¹í ¹koly, je-li nìkdo takový, k 
 tomu, aby podepsal "zøeknutí se autorských práv". Zde je vzor; jména pozmìòte: 
-
Jojotechna, a.s., se tímto zøíká ve¹kerého zájmu o autorská práva k
+
Jojotechna, a.s., se tímto zøíká ve¹kerého zájmu o autorská práva k
 programu `Packal' (pøekladaè s nakladaèem) napsanému Jakubem Bastlem.
 
 <Tomá¹ Slo¾itý--podpis>, 1. dubna 1989
 
 Tomá¹ Slo¾itý, více ne¾ prezident
-

+

 
Tato Obecná veøejná licence neumo¾òuje zahrnutí va¹eho programu do jiných ne¾ 
 volných programù. Je-li vá¹ program knihovnou podprogramù, mù¾ete zvá¾it, zda je 
 u¾iteèné umo¾nit sestavování i vázaných aplikaèních programù s va¹í knihovnou. V 
diff --git a/lang/cs/help/assignment/index.html b/lang/cs/help/assignment/index.html
index 064234c318..312397b005 100644
--- a/lang/cs/help/assignment/index.html
+++ b/lang/cs/help/assignment/index.html
@@ -1,5 +1,5 @@
 
Úkoly

 
diff --git a/lang/cs/help/chat/chatting.html b/lang/cs/help/chat/chatting.html
index e925c44f52..a12bb31ddd 100755
--- a/lang/cs/help/chat/chatting.html
+++ b/lang/cs/help/chat/chatting.html
@@ -2,26 +2,26 @@
 
 
Modul Chat obsahuje nìkteré nástroje, které chatování zpøíjemòují.

 
-

-
Smajlíky

-
Stejnì jako jinde v Moodlu, i zde mù¾ete pou¾ívat smajlíky (emotikony) a 
+

+
Smajlíky

+
Stejnì jako jinde v Moodlu, i zde mù¾ete pou¾ívat smajlíky (emotikony) a 
 také zde budou správnì zobrazeny, napøíklad :-) = 
-  

+  

  
-
Odkazy

-
Internetové adresy budou automaticky pøevedeny na odkazy.

+
Odkazy

+
Internetové adresy budou automaticky pøevedeny na odkazy.

 
 
Scénické poznámky

 
Chcete-li popsat svou èinnost jakoby zvenèí, mù¾ete svùj vzkaz zaèít "/me" 
 nebo ":".  Napøíklad jestli¾e se jmenujete Martin a napí¹ete ":se smìje" nebo 
 "/me se smìje", v¹em se zobrazí zpráva "Martin se smìje".

  
-
Prozvánìní

-
Kliknutím na odkaz "prozvonit" vedle jména osoby jí po¹lete zvukový signál. 
-Prozvonit v¹echny úèastníky chatu lze jednodu¹e pøíkazem "beep all".

+
Prozvánìní

+
Kliknutím na odkaz "prozvonit" vedle jména osoby jí po¹lete zvukový signál. 
+Prozvonit v¹echny úèastníky chatu lze jednodu¹e pøíkazem "beep all".

 
-
HTML

-
Pokud ovládáte jazyk HTML, mù¾ete jej pou¾ít a vlo¾it tak do svého vzkazu 
+
HTML

+
Pokud ovládáte jazyk HTML, mù¾ete jej pou¾ít a vlo¾it tak do svého vzkazu 
 obrázek, pøehrát v nìm zvukový soubor nebo vytvoøit text rùzných barev a rùzné
-velikosti.

-

\ No newline at end of file
+velikosti.
+
\ No newline at end of file
diff --git a/lang/cs/help/chat/index.html b/lang/cs/help/chat/index.html
index 3be2616646..97e8dce0e1 100755
--- a/lang/cs/help/chat/index.html
+++ b/lang/cs/help/chat/index.html
@@ -1,4 +1 @@
-
Modul Chat

-
+
Modul Chat




\ No newline at end of file
diff --git a/lang/cs/help/choice/index.html b/lang/cs/help/choice/index.html
index 65e11f4ff3..9d9f97e818 100755
--- a/lang/cs/help/choice/index.html
+++ b/lang/cs/help/choice/index.html
@@ -1,4 +1,7 @@
-
Mo¾nosti

-
    
-  
  • Mo¾né odpovìdi
+
    Mo¾nosti
    
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/lang/cs/help/choice/mods.html b/lang/cs/help/choice/mods.html
index 9ed3a0a750..72f57c922f 100755
--- a/lang/cs/help/choice/mods.html
+++ b/lang/cs/help/choice/mods.html
@@ -4,5 +4,5 @@
 nìkolik odpovìdí, z nich¾ si studenti mohou vybrat. To umo¾òuje uskuteènit rychlé 
 hlasování, kterým lze napøíklad podnítit studenty k pøemý¹lení o urèitém tématu, 
 nechat je rozhodnout o dal¹ím postupu v kurzu nebo mezi nimi provést prùzkum 
-mínìní.
+mínìní.
    
 

\ No newline at end of file
diff --git a/lang/cs/help/dialogue/writing.html b/lang/cs/help/dialogue/writing.html
index 1bf4f942cb..fae0225755 100644
--- a/lang/cs/help/dialogue/writing.html
+++ b/lang/cs/help/dialogue/writing.html
@@ -6,7 +6,7 @@
 nedorozumìním.

 
 
Rozhovoru skuteènì prospìje, budou-li va¹e pøíspìvky krátké a k vìci. Pokud 
-chcete zaèít øe¹it nìco jiného, radìji rozhovor uzavøete a zaènìte nový.  
+chcete zaèít øe¹it nìco jiného, radìji rozhovor uzavøete a zaènìte nový. 
 
     
 
Sna¾te se partnerovi klást zajímavé otázky. Obì strany to pøimìje lépe 
 promyslet problém, o kterém diskutujete (a tím se nìco nauèit).

diff --git a/lang/cs/help/forum/index.html b/lang/cs/help/forum/index.html
index 0773efc356..c11f8435b7 100644
--- a/lang/cs/help/forum/index.html
+++ b/lang/cs/help/forum/index.html
@@ -1,8 +1,8 @@
 
Fóra

 
diff --git a/lang/cs/help/forum/mods.html b/lang/cs/help/forum/mods.html
index aa725aed30..f108e0577d 100644
--- a/lang/cs/help/forum/mods.html
+++ b/lang/cs/help/forum/mods.html
@@ -6,5 +6,5 @@ a mohou zahrnovat hodnocen
 Pøíspìvky lze prohlí¾et v nìkolika formátech a je mo¾né k nim pøipojit pøílohu. 
 Úèastníci kurzu mají mo¾nost pøihlásit se k odbìru pøíspìvkù, kopie ka¾dého 
 vlo¾eného pøíspìvku jim v tom pøípadì bude zasílána e-mailem. Uèitel má mo¾nost 
-vnutit odebírání pøíspìvkù v¹em úèastníkùm.
+vnutit odebírání pøíspìvkù v¹em úèastníkùm.

 
diff --git a/lang/cs/help/glossary/displayformat.html b/lang/cs/help/glossary/displayformat.html
index 3c6c912864..41caea5a84 100644
--- a/lang/cs/help/glossary/displayformat.html
+++ b/lang/cs/help/glossary/displayformat.html
@@ -30,14 +30,14 @@ dotazu) a p
 
 

 
Správci Moodlu mohou vytváøet nové zpùsoby zobrazení, a to následujícím 
-postupem:
+postupem:

 
    
 
  1. Nahlédnìte do adresáøe mod/glossary/formats; pro ka¾dý existující zpùsob 
-zobrazení byste mìli vidìt soubor oznaèený èíslem.
+zobrazení byste mìli vidìt soubor oznaèený èíslem.
    2. 
 
  2. Vytvoøte kopii jednoho z nich a oznaète ji jiným èíslem N (nezapomeòte, ¾e 
-0 a 1 jsou rezervovány).
-
  3. Editací souboru vytvoøte vlastní formát (vy¾aduje jistou znalost PHP).
+0 a 1 jsou rezervovány).
    4. 
+
  4. Editací souboru vytvoøte vlastní formát (vy¾aduje jistou znalost PHP).
    5. 
 
  5. Nakonec vlo¾te do ka¾dého jazykového balíèku, který pou¾íváte, novou 
 promìnnou s názvem displayformatN a pøipojte krátké, ale výsti¾né 
-jméno pro nový formát.
+jméno pro nový formát.
    6. 
 

diff --git a/lang/cs/help/glossary/index.html b/lang/cs/help/glossary/index.html
index 314a702ee1..5525ac6c5a 100755
--- a/lang/cs/help/glossary/index.html
+++ b/lang/cs/help/glossary/index.html
@@ -1,31 +1,61 @@
-
Slovník

-
-

- Soubory nápovìdy na úrovni slovníku:
-
-

-
-

-Soubory nápovìdy na úrovni hesel:
-
+
Slovník

+
+
+
+

+
+ Soubory nápovìdy na úrovni slovníku:
+
+
+
+

+
+
+
+

+
+Soubory nápovìdy na úrovni hesel:
+
+
+
 

\ No newline at end of file
diff --git a/lang/cs/help/lesson/import.html b/lang/cs/help/lesson/import.html
index 3e82627e99..5b4a0c6ed0 100644
--- a/lang/cs/help/lesson/import.html
+++ b/lang/cs/help/lesson/import.html
@@ -13,7 +13,7 @@ pou
 k odpovìdím a jejich hodnocení v procentech; pro interní potøebu lze text také 
 opatøovat poznámkami, které se v testu nezobrazí. Zde je nìkolik pøíkladù:

   
-
Kdo je pohøben v památníku na Vítkovì?{~T.G.M. ~Klement Gottwald =nikdo}
+
Kdo je pohøben v památníku na Vítkovì?{~T.G.M. ~Klement Gottwald =nikdo}
       
 V památníku na Vítkovì byl {~otráven =pohøben ~oddán} Klement Gottwald.
 
@@ -22,7 +22,7 @@ V pam
 Kdo je pohøben v památníku na Vítkovì?{=nyní ji¾ nikdo =nikdo}
 
 Kdy se narodil Klement Gottwald?{#1896}
-

+

 
Více 
 o formátu "GIFT"

 
@@ -30,12 +30,12 @@ o form
 
    
 
    Formát Aiken umo¾òuje snadnou tvorbu úloh s výbìrem odpovìdí. Pou¾ívá 
 jednoduchou syntaxi srozumitelnou i pro èlovìka. Napø:
    
-
    Co je cílem první pomoci?
+
    Co je cílem první pomoci?
 A. Zachránit ¾ivot, zabránit dal¹ímu zranìní
 B. Poskytnout lékaøské o¹etøení zranìnému
 C. Zabránit dal¹ímu zranìní
 D. Pomoci obìtem v nouzi
-ANSWER: A
    
+ANSWER: A
    
 
    
 Více o formátu "AIKEN"

 
@@ -43,9 +43,9 @@ ANSWER: A
 
    
 
    Tento formát podporuje pouze úlohy s výbìrem odpovìdí. Chybné varianty 
 odpovìdi se uvozují vlnovkou (~), správná odpovìï rovnítkem (=). Napø.:
     
-
    Ji¾ v raném vìku, kdy zaèínáme zkoumat své tìlo, se z nás 
+
    Ji¾ v raném vìku, kdy zaèínáme zkoumat své tìlo, se z nás 
 stávají studenti {=anatomie a fyziologie ~mechaniky ~teologie ~botaniky}, 
-a studenty v jistém smyslu zùstáváme a¾ do konce ¾ivota.
    
+a studenty v jistém smyslu zùstáváme a¾ do konce ¾ivota.
    
 
    
 Více o formátu 
 "Vynechané slovo"

diff --git a/lang/cs/help/lesson/minquestions.html b/lang/cs/help/lesson/minquestions.html
index 7c27601e14..c2c6e92828 100644
--- a/lang/cs/help/lesson/minquestions.html
+++ b/lang/cs/help/lesson/minquestions.html
@@ -21,10 +21,10 @@ dv
 
V pøípadì, ¾e parametr Minimální poèet otázek pou¾ijete, mìla by úvodní 
 stránka pøedná¹ky obsahovat zhruba takovouto informaci:

 
-
V této pøedná¹ce byste se mìli pokusit zodpovìdìt alespoò n 
+
V této pøedná¹ce byste se mìli pokusit zodpovìdìt alespoò n 
 otázek. Chcete-li, mù¾ete jich zodpovìdìt více; pokud jich v¹ak zodpovíte, bude 
 se pøi výpoètu hodnocení pøesto pøedpokládat, ¾e jste jich zodpovìdìli 
-n.

+n.

 
 
(Za "n" samozøejmì dosadíme skuteènì nastavenou hodnotu.)

 
diff --git a/lang/cs/help/lesson/overview.html b/lang/cs/help/lesson/overview.html
index 683d2dfbc4..2f2304a87d 100755
--- a/lang/cs/help/lesson/overview.html
+++ b/lang/cs/help/lesson/overview.html
@@ -1,57 +1,57 @@
 
Pøehled

 
 
    
-
  1. Pøedná¹ka sestává z urèitého poètu stránek.
+
  2. Pøedná¹ka sestává z urèitého poètu stránek.
    3. 
 
  3. Stránky podávají vlastní obsah pøedná¹ky a jsou obvykle zakonèeny 
-otázkou.
-
  4. Ke ka¾dé otázce je obvykle pøipojena sada odpovìdí.
+otázkou.
    5. 
+
  5. Ke ka¾dé otázce je obvykle pøipojena sada odpovìdí.
    6. 
 
  6. Ke ka¾dé odpovìdi je pøiøazen krátký text, tzv. komentáø, který se 
-zobrazí, jestli¾e student danou odpovìï zvolí.
+zobrazí, jestli¾e student danou odpovìï zvolí.
    7. 
 
  7. K odpovìdi je také pøiøazen skok. Skok mù¾e být relativní (tato 
 stránka, následující stránka), nebo absolutní (konkrétní stránka nebo konec 
-pøedná¹ky).
+pøedná¹ky).
    8. 
 
  8. Ve výchozím nastavení je s první odpovìdí spojen skok na následující 
 stránku pøedná¹ky. Ostatní odpovìdi vedou zpìt na aktuální stránku – 
-tj. studentovi je v pøípadì chybné odpovìdi zobrazena tatá¾ stránka.
+tj. studentovi je v pøípadì chybné odpovìdi zobrazena tatá¾ stránka.
    9. 
 
  9. "Následující stránka" je urèena lineární posloupností stránek pøedná¹ky.
 To je poøadí, ve kterém jednotlivé stránky vidí uèitel; lze je kdykoliv zmìnit 
-pøesunutím stránek v rámci pøedná¹ky.
+pøesunutím stránek v rámci pøedná¹ky.
    10. 
 
  10. Pøedná¹ka má dále navigaèní posloupnost. To je poøadí, ve kterém 
 jednotlivé stránky vidí student. Je definováno skoky nastavenými u jednotlivých 
 odpovìdí a od lineární posloupnosti se mù¾e znaènì li¹it. (Pokud jste výchozí 
 nastavení skokù nemìnili, jsou si ov¹em obì posloupnosti velmi podobné.) Uèitel 
-má mo¾nost navigaèní posloupnost kontrolovat a upravovat.
+má mo¾nost navigaèní posloupnost kontrolovat a upravovat.
    11. 
 
  11. Pøi zobrazování studentùm jsou varianty odpovìdi v¾dy zamíchány. Odpovìï, 
 kterou uèitel vidí jako první, není tedy nutnì uvedena jako první odpovìï 
 nabízená studentovi. (Navíc se odpovìdi pøi ka¾dém pokusu pravdìpodobnì zobrazí 
-v jiném poøadí.)
+v jiném poøadí.)
    12. 
 
  12. Poèet odpovìdí mù¾e být na ka¾dé stránce pøedná¹ky jiný. Nìkteré otázky tak 
 mohou napøíklad konèit otázkou typu Pravda/Nepravda a dal¹í mít poèet variant 
-jiný, napøíklad ètyøi.
+jiný, napøíklad ètyøi.
    13. 
 
  13. Do pøedná¹ky lze zaøadit také stránku bez otázky. Studentùm se místo variant 
-odpovìdí zobrazí jen odkaz Pokraèovat.
+odpovìdí zobrazí jen odkaz Pokraèovat.
    14. 
 
  14. Pro úèely hodnocení se za správné pova¾ují odpovìdi, z nich¾ vede 
 skok na stránku umístìnou ní¾e v lineární posloupnosti stránek. 
 Chybné jsou naopak odpovìdi, z nich¾ vede skok na tuté¾ stránku nebo 
 stránku umístìnou v lineární posloupnosti vý¹e. Pokud jste nemìnili 
 výchozí nastavení, první odpovìï bude chápána jako správná a ostatní jako 
-chybné. 
+chybné. 
    15. 
 
  15. Otázky mohou mít více ne¾ jednu správnou odpovìï. Vedou-li napøíklad dvì 
 z odpovìdí na stránku umístìnou v lineární posloupnosti ní¾e, pova¾ují se za 
 správné obì dvì. (Je v¹ak mo¾né pro ka¾dou ze správných odpovìdí nastavit rùzné 
-reakce, i kdy¾ obì vedou na stejnou stránku.)
+reakce, i kdy¾ obì vedou na stejnou stránku.)
    16. 
 
  16. Uèitel v pøedná¹ce u správných odpovìdí vidí odkazy podtr¾enì.
 
  17. Na stránce pøedná¹ky, jak ji vidí uèitel, je nadpis u správné odpovìdi 
-podtr¾en (napø. Odpovìï 1).
+podtr¾en (napø. Odpovìï 1).
    18. 
 
  18. Na konec pøedná¹ky student dojde buïto explicitnì (pøímým skokem), 
 nebo implicitnì, tj. skokem na následující stránku, pokud se právì nachází na 
 poslední stránce v lineární posloupnosti pøedná¹ky.
 Po dosa¾ení konce pøedná¹ky se studentovi zobrazí blahopøání a hodnocení, 
 kterého dosáhl. Toto hodnocení vznikne vyhodnocením výrazu 
-(poèet správných odpovìdí / poèet nav¹tívených stránek pøedná¹ky) * bodové ohodnocení kurzu.
+(poèet správných odpovìdí / poèet nav¹tívených stránek pøedná¹ky) * bodové ohodnocení kurzu.
    19. 
 
  19. Pokud student nedospìl ke konci pøedná¹ky, dostane pøi pøí¹tí náv¹tìvì 
 pøedná¹ky na výbìr, zda chce zaèít od zaèátku nebo zda chce do pøedná¹ky 
-vstoupit v místì, kde naposledy zodpovìdìl otázku správnì.
+vstoupit v místì, kde naposledy zodpovìdìl otázku správnì.
    20. 
 
  20. Je-li u pøedná¹ky povoleno její opakované prohlí¾ení, mù¾e ji student 
-opakovat tak dlouho, dokud nedosáhne maximálního poètu bodù.
+opakovat tak dlouho, dokud nedosáhne maximálního poètu bodù.
    21. 
 

diff --git a/lang/cs/help/lesson/questiontype.html b/lang/cs/help/lesson/questiontype.html
index 4f189cfb90..96260a71fe 100644
--- a/lang/cs/help/lesson/questiontype.html
+++ b/lang/cs/help/lesson/questiontype.html
@@ -1,113 +1,226 @@
-
Typy otázek

-
-
Modul Pøedná¹ka v souèasnosti podporuje následující typy otázek:

-
-
    
-
  1. Otázky s výbìrem odpovìdí Pøedstavují výchozí typ otázky; 
-student vybírá odpovìï z nìkolika variant. Volba správné odpovìdi 
-"pustí" studenta na dal¹í stránky pøedná¹ky, volba odpovìdi chybné nikoliv. 
-Chybné varianty odpovìdi se nìkdy nazývají distraktory; na jejich 
-kvalitì hodnota celé otázky èasto závisí více ne¾ na znìní otázky nebo na 
-správné odpovìdi.
    
-
-
    Ke ka¾dé odpovìdi mù¾e uèitel pøipojit reakci. Pokud ¾ádnou nepøipojí, 
-studentovi se zobrazí výchozí reakce "To je správná odpovìï", resp. 
-"To je ¹patná odpovìï".
    
-
-
    U otázek s výbìrem odpovìdí mù¾e být správná více ne¾ jedna odpovìï. 
-Ka¾dé správné odpovìdi mù¾e být pøiøazena odli¹ná reakce, stejnì jako skok 
-na odli¹nou (v lineární posloupnosti ní¾e umístìnou) stránku pøedná¹ky. Bodové 
-ohodnocení správných odpovìdí se neli¹í, tj. z hlediska známkování není 
-¾ádná odpovìï "správnìj¹í" ne¾ jiná. Otázku je mo¾né sestavit tak, 
-¾e správné jsou v¹echny odpovìdi a ka¾dá z nich mù¾e pøenést studenta do jiné 
-(ní¾e umístìné) èásti pøedná¹ky.
    
-
-
    Podtypem otázky s výbìrem odpovìdí je otázka s výbìrem více správných 
-odpovìdí. Zde musí student vybrat v¹echny správné odpovìdi. Souèástí textu 
-otázky mù¾e (ale nemusí) být informace o celkovém poètu správných odpovìdí. 
-Napøíklad otázka "Která z následujících osobností byla prezidentem USA?" tuto 
-informaci neobsahuje, kde¾to otázka "Vyberte ze seznamu dva prezidenty USA" ano. 
-Poèet správných odpovìdí mù¾e sahat od 1 a¾ do celkového poètu variant 
-odpovìdí. I pøi jedné správné odpovìdi se v¹ak "otázka s výbìrem více správných 
-odpovìdí" li¹í od "otázky s výbìrem odpovìdí", proto¾e studentovi dovoluje 
-vybrat více ne¾ jednu odpovìï (a dopustit se tak chyby).
    
-
-
    Také v tomto pøípadì jsou správné odpovìdi charakterizovány skokem na ní¾e 
-umístìné stránky pøedná¹ky a chybné odpovìdi návratem na aktuální stránku nebo 
-skokem na stránky umístìné vý¹e. V pøípadì více správných odpovìdí by v¹echny 
-odskoky mìly vést na tuté¾ stránku (a u chybných odpovìdí právì tak). Pokud 
-tomu tak není, je uèiteli na stránce pøedná¹ky zobrazeno výstra¾né hlá¹ení. 
-Reakce ke správným odpovìdím by mìla být uvedena u první správné odpovìdi, 
-reakce k chybným odpovìdím potom u první chybné odpovìdi. Reakce u ostatních 
-odpovìdí jsou ignorovány (bez upozornìní).
    2. 
-
-
  2. Krátká odpovìï Student je vyzván k vlo¾ení krátkého textového 
-øetìzce, který se porovnává s jednou nebo více mo¾nými odpovìïmi. Lze zadat 
-správné i ¹patné odpovìdi, ke ka¾dé odpovìdi lze pøipojit reakci. Pokud reakce 
-není zadána, studentovi se zobrazí výchozí reakce "To je správná 
-odpovìï", resp. "To je ¹patná odpovìï". Jestli¾e se studentova 
-odpovìï neshoduje s ¾ádnou z definovaných odpovìdí, pova¾uje se odpovìï za 
-chybnou a studentovi se zobrazí výchozí reakce na chybnou odpovìï.
    
-
-
    Ve výchozím nastavení se pøi kontrole odpovìdi nerozli¹ují malá a velká 
-písmena, jejich rozli¹ování v¹ak lze volitelnì aktivovat.
    3. 
-
-
  3. Pravda/Nepravda V pøípadì tohoto typu otázky jsou jen dvì mo¾nosti 
-odpovìdi: "pravda" a "nepravda". Student je vyzván, aby vybral správnou mo¾nost.
-Tento typ otázky je vlastnì "otázkou s výbìrem odpovìdí", výbìr je v¹ak 
-v tomto pøípadì omezen pouze na dvì mo¾nosti.
    4. 
-
-
  4. Pøiøazování Pøiøazování je ¹iroce pou¾itelný typ otázky 
-sestávající ze seznamu jmen nebo tvrzení, která je tøeba správnì pøiøadit 
-k polo¾kám jiného seznamu. Napøíklad otázka "Pøiøaïte hlavní mìsto 
-k pøíslu¹nému státu" obsahuje dva seznamy: "Japonsko, Kanada, Itálie" a 
-"Tokio, Ottawa, Øím".
    
-Jeden ze seznamù mù¾e obsahovat duplicitní polo¾ky, je v¹ak tøeba dbát, aby 
-opakované polo¾ky byly skuteènì identické. Napøíklad otázka "Zaøaïte tyto 
-¾ivoèichy" mù¾e obsahovat seznamy "vrabec, kráva, mravenec, pes" a "pták, 
-savec, hmyz, savec".
    
-
-
    Pøi vytváøení tohoto typu otázek se polo¾ky prvního seznamu zapisují do pole 
-Odpovìï a polo¾ky druhého seznamu do pole Reakce (po vytvoøení otázky budou oba 
-seznamy oznaèeny vhodnìji). Pokud student pøiøadí v¹echny polo¾ky správnì, 
-provede se skok uvedený u první polo¾ky. Chybné pøiøazení vede k odskoku na 
-stránku uvedenou u druhé polo¾ky. Otázka neumo¾òuje zadání reakcí uèitele, 
-studentovi je pouze sdìleno, kolik polo¾ek pøiøadil správnì.
    
-
-
    Narozdíl od otázek s výbìrem odpovìdí, u nich¾ se varianty odpovìdí zobrazují 
-v náhodném poøadí, nejsou v tomto pøípadì polo¾ky prvního seznamu 
-zamíchány, ale zobrazují se v poøadí, v jakém byly zadány. To umo¾òuje vytváøet 
-otázky s pevným øazením. Pøíkladem mù¾e být otázka "Seøaïte osobnosti vzestupnì 
-podle data narození" se seznamy "1., 2., 3., 4." a 
-"Longfellow, Lawrence, Lowell, Larkin". Polo¾ky druhého seznamu jsou 
-pøed zobrazením pochopitelnì zamíchány.
    5. 
-
-
  5. Numerické otázky Tento typ otázky vy¾aduje jako odpovìï èíslo. V 
-nejjednodu¹¹í podobì je odpovìdí pouze jediná hodnota, napø. otázka "Kolik 
-je 2 plus 2?" mù¾e mít odpovìï 4, které je pøiøazen skok na dal¹í 
-stránku. Vhodnìj¹í je v¹ak stanovit jako odpovìï interval, proto¾e 
-zaokrouhlování èíselných hodnot pøi výpoètu mù¾e otázku promìnit v hru 
-na náhodu. Pokud napøíklad otázka zní "Kolik je 10 / 3?", je tøeba 
-zadat odpovìï ve tvaru "Minimum:Maximum" (tj. dvì krajní hodnoty 
-oddìlené dvojteèkou). Je-li jako pøijatelný interval zadáno 3.33:3.34, budou za 
-správné pøijaty odpovìdi 3.33, 3.333, 3.3333 atd. "Chybné" odpovìdi 
-by byly napø. 3.3 (men¹í ne¾ minimální hodnota) nebo 3.4 (vìt¹í ne¾ maximální 
-hodnota).
    
-
-
    Správných odpovìdí mù¾e být zadáno více a mohou obsahovat jak pøesné hodnoty, 
-tak intervaly. Odpovìdi jsou se studentovým øe¹ením porovnávány v poøadí Odpovìï 1, 
-Odpovìï 2 atd., tak¾e je tøeba dobøe zvá¾it, v jakém poøadí uvedeme jednotlivé 
-varianty odpovìdí, aby se studentovi zobrazila nejpøimìøenìj¹í reakce. Napøíklad
-otázka "Kdy se narodil Larkin?" mù¾e mít jednak pøesnou odpovìï 1922, 
-a jednak interval 1920:1929 jako ménì pøesnou odpovìï. Je zøejmé, ¾e tyto 
-odpovìdi je tøeba porovnávat v poøadí "1922", "1920:1929". K první odpovìdi mù¾e
-být pøipojena napøíklad reakce "Pøesnì tak!", ke druhé pak "Ano, 
-jste ve správném desetiletí (pøesnì 1922)."
    
-    
-
    Lze uvádìt i chybné varianty odpovìdi, opìt je v¹ak tøeba dát pozor a umístit 
-je a¾ za odpovìdi správné. Napøíklad na otázku "Kolik je 10 / 3?" 
-je tøeba zaøadit nejprve správnou odpovìï 3.33:3.34 (napø. s reakcí 
-"Správnì!"), a pak teprve chybnou odpovìï 3:4; (napø. s reakcí 
-"Nejste daleko, ale buïte pøesnìj¹í.").
    6. 
-
-
+
    Typy otázek
    
+
+
+
+
    Modul Pøedná¹ka v souèasnosti podporuje následující typy otázek:
    
+
+
+
+
      
+
+
    1. Otázky s výbìrem odpovìdí Pøedstavují výchozí typ otázky; 
+
+student vybírá odpovìï z nìkolika variant. Volba správné odpovìdi 
+
+"pustí" studenta na dal¹í stránky pøedná¹ky, volba odpovìdi chybné nikoliv. 
+
+Chybné varianty odpovìdi se nìkdy nazývají distraktory; na jejich 
+
+kvalitì hodnota celé otázky èasto závisí více ne¾ na znìní otázky nebo na 
+
+správné odpovìdi.
      
+
+
+
+
      Ke ka¾dé odpovìdi mù¾e uèitel pøipojit reakci. Pokud ¾ádnou nepøipojí, 
+
+studentovi se zobrazí výchozí reakce "To je správná odpovìï", resp. 
+
+"To je ¹patná odpovìï".
      
+
+
+
+
      U otázek s výbìrem odpovìdí mù¾e být správná více ne¾ jedna odpovìï. 
+
+Ka¾dé správné odpovìdi mù¾e být pøiøazena odli¹ná reakce, stejnì jako skok 
+
+na odli¹nou (v lineární posloupnosti ní¾e umístìnou) stránku pøedná¹ky. Bodové 
+
+ohodnocení správných odpovìdí se neli¹í, tj. z hlediska známkování není 
+
+¾ádná odpovìï "správnìj¹í" ne¾ jiná. Otázku je mo¾né sestavit tak, 
+
+¾e správné jsou v¹echny odpovìdi a ka¾dá z nich mù¾e pøenést studenta do jiné 
+
+(ní¾e umístìné) èásti pøedná¹ky.
      
+
+
+
+
      Podtypem otázky s výbìrem odpovìdí je otázka s výbìrem více správných 
+
+odpovìdí. Zde musí student vybrat v¹echny správné odpovìdi. Souèástí textu 
+
+otázky mù¾e (ale nemusí) být informace o celkovém poètu správných odpovìdí. 
+
+Napøíklad otázka "Která z následujících osobností byla prezidentem USA?" tuto 
+
+informaci neobsahuje, kde¾to otázka "Vyberte ze seznamu dva prezidenty USA" ano. 
+
+Poèet správných odpovìdí mù¾e sahat od 1 a¾ do celkového poètu variant 
+
+odpovìdí. I pøi jedné správné odpovìdi se v¹ak "otázka s výbìrem více správných 
+
+odpovìdí" li¹í od "otázky s výbìrem odpovìdí", proto¾e studentovi dovoluje 
+
+vybrat více ne¾ jednu odpovìï (a dopustit se tak chyby).
      
+
+
+
+
      Také v tomto pøípadì jsou správné odpovìdi charakterizovány skokem na ní¾e 
+
+umístìné stránky pøedná¹ky a chybné odpovìdi návratem na aktuální stránku nebo 
+
+skokem na stránky umístìné vý¹e. V pøípadì více správných odpovìdí by v¹echny 
+
+odskoky mìly vést na tuté¾ stránku (a u chybných odpovìdí právì tak). Pokud 
+
+tomu tak není, je uèiteli na stránce pøedná¹ky zobrazeno výstra¾né hlá¹ení. 
+
+Reakce ke správným odpovìdím by mìla být uvedena u první správné odpovìdi, 
+
+reakce k chybným odpovìdím potom u první chybné odpovìdi. Reakce u ostatních 
+
+odpovìdí jsou ignorovány (bez upozornìní).
      2. 
+
+
+
+
    2. Krátká odpovìï Student je vyzván k vlo¾ení krátkého textového 
+
+øetìzce, který se porovnává s jednou nebo více mo¾nými odpovìïmi. Lze zadat 
+
+správné i ¹patné odpovìdi, ke ka¾dé odpovìdi lze pøipojit reakci. Pokud reakce 
+
+není zadána, studentovi se zobrazí výchozí reakce "To je správná 
+
+odpovìï", resp. "To je ¹patná odpovìï". Jestli¾e se studentova 
+
+odpovìï neshoduje s ¾ádnou z definovaných odpovìdí, pova¾uje se odpovìï za 
+
+chybnou a studentovi se zobrazí výchozí reakce na chybnou odpovìï.
      
+
+
+
+
      Ve výchozím nastavení se pøi kontrole odpovìdi nerozli¹ují malá a velká 
+
+písmena, jejich rozli¹ování v¹ak lze volitelnì aktivovat.
      3. 
+
+
+
+
    3. Pravda/Nepravda V pøípadì tohoto typu otázky jsou jen dvì mo¾nosti 
+
+odpovìdi: "pravda" a "nepravda". Student je vyzván, aby vybral správnou mo¾nost.
+
+Tento typ otázky je vlastnì "otázkou s výbìrem odpovìdí", výbìr je v¹ak 
+
+v tomto pøípadì omezen pouze na dvì mo¾nosti.
      4. 
+
+
+
+
    4. Pøiøazování Pøiøazování je ¹iroce pou¾itelný typ otázky 
+
+sestávající ze seznamu jmen nebo tvrzení, která je tøeba správnì pøiøadit 
+
+k polo¾kám jiného seznamu. Napøíklad otázka "Pøiøaïte hlavní mìsto 
+
+k pøíslu¹nému státu" obsahuje dva seznamy: "Japonsko, Kanada, Itálie" a 
+
+"Tokio, Ottawa, Øím".
      
+
+Jeden ze seznamù mù¾e obsahovat duplicitní polo¾ky, je v¹ak tøeba dbát, aby 
+
+opakované polo¾ky byly skuteènì identické. Napøíklad otázka "Zaøaïte tyto 
+
+¾ivoèichy" mù¾e obsahovat seznamy "vrabec, kráva, mravenec, pes" a "pták, 
+
+savec, hmyz, savec".
      
+
+
+
+
      Pøi vytváøení tohoto typu otázek se polo¾ky prvního seznamu zapisují do pole 
+
+Odpovìï a polo¾ky druhého seznamu do pole Reakce (po vytvoøení otázky budou oba 
+
+seznamy oznaèeny vhodnìji). Pokud student pøiøadí v¹echny polo¾ky správnì, 
+
+provede se skok uvedený u první polo¾ky. Chybné pøiøazení vede k odskoku na 
+
+stránku uvedenou u druhé polo¾ky. Otázka neumo¾òuje zadání reakcí uèitele, 
+
+studentovi je pouze sdìleno, kolik polo¾ek pøiøadil správnì.
      
+
+
+
+
      Narozdíl od otázek s výbìrem odpovìdí, u nich¾ se varianty odpovìdí zobrazují 
+
+v náhodném poøadí, nejsou v tomto pøípadì polo¾ky prvního seznamu 
+
+zamíchány, ale zobrazují se v poøadí, v jakém byly zadány. To umo¾òuje vytváøet 
+
+otázky s pevným øazením. Pøíkladem mù¾e být otázka "Seøaïte osobnosti vzestupnì 
+
+podle data narození" se seznamy "1., 2., 3., 4." a 
+
+"Longfellow, Lawrence, Lowell, Larkin". Polo¾ky druhého seznamu jsou 
+
+pøed zobrazením pochopitelnì zamíchány.
      5. 
+
+
+
+
    5. Numerické otázky Tento typ otázky vy¾aduje jako odpovìï èíslo. V 
+
+nejjednodu¹¹í podobì je odpovìdí pouze jediná hodnota, napø. otázka "Kolik 
+
+je 2 plus 2?" mù¾e mít odpovìï 4, které je pøiøazen skok na dal¹í 
+
+stránku. Vhodnìj¹í je v¹ak stanovit jako odpovìï interval, proto¾e 
+
+zaokrouhlování èíselných hodnot pøi výpoètu mù¾e otázku promìnit v hru 
+
+na náhodu. Pokud napøíklad otázka zní "Kolik je 10 / 3?", je tøeba 
+
+zadat odpovìï ve tvaru "Minimum:Maximum" (tj. dvì krajní hodnoty 
+
+oddìlené dvojteèkou). Je-li jako pøijatelný interval zadáno 3.33:3.34, budou za 
+
+správné pøijaty odpovìdi 3.33, 3.333, 3.3333 atd. "Chybné" odpovìdi 
+
+by byly napø. 3.3 (men¹í ne¾ minimální hodnota) nebo 3.4 (vìt¹í ne¾ maximální 
+
+hodnota).
      
+
+
+
+
      Správných odpovìdí mù¾e být zadáno více a mohou obsahovat jak pøesné hodnoty, 
+
+tak intervaly. Odpovìdi jsou se studentovým øe¹ením porovnávány v poøadí Odpovìï 1, 
+
+Odpovìï 2 atd., tak¾e je tøeba dobøe zvá¾it, v jakém poøadí uvedeme jednotlivé 
+
+varianty odpovìdí, aby se studentovi zobrazila nejpøimìøenìj¹í reakce. Napøíklad
+
+otázka "Kdy se narodil Larkin?" mù¾e mít jednak pøesnou odpovìï 1922, 
+
+a jednak interval 1920:1929 jako ménì pøesnou odpovìï. Je zøejmé, ¾e tyto 
+
+odpovìdi je tøeba porovnávat v poøadí "1922", "1920:1929". K první odpovìdi mù¾e
+
+být pøipojena napøíklad reakce "Pøesnì tak!", ke druhé pak "Ano, 
+
+jste ve správném desetiletí (pøesnì 1922)."
      
+
+    
+
+
      Lze uvádìt i chybné varianty odpovìdi, opìt je v¹ak tøeba dát pozor a umístit 
+
+je a¾ za odpovìdi správné. Napøíklad na otázku "Kolik je 10 / 3?" 
+
+je tøeba zaøadit nejprve správnou odpovìï 3.33:3.34 (napø. s reakcí 
+
+"Správnì!"), a pak teprve chybnou odpovìï 3:4; (napø. s reakcí 
+
+"Nejste daleko, ale buïte pøesnìj¹í.").
      6. 
+
+
+
+
+
diff --git a/lang/cs/help/lesson/questiontypes.html b/lang/cs/help/lesson/questiontypes.html
index 55ab6fd280..801b4fb6c2 100644
--- a/lang/cs/help/lesson/questiontypes.html
+++ b/lang/cs/help/lesson/questiontypes.html
@@ -3,7 +3,7 @@
 
      Modul Pøedná¹ka v souèasnosti podporuje následující typy otázek:
      
 
 
        
-
      1. Otázky s výbìrem odpovìdí Pøedstavují výchozí typ otázky; 
+Otázky s výbìrem odpovìdí Pøedstavují výchozí typ otázky; 
 student vybírá odpovìï z nìkolika variant. Volba správné odpovìdi 
 "pustí" studenta na dal¹í stránky pøedná¹ky, volba odpovìdi chybné nikoliv. 
 Chybné varianty odpovìdi se nìkdy nazývají distraktory; na jejich 
diff --git a/lang/cs/help/quiz/formataiken.html b/lang/cs/help/quiz/formataiken.html
index 816f16344a..c9385f317d 100755
--- a/lang/cs/help/quiz/formataiken.html
+++ b/lang/cs/help/quiz/formataiken.html
@@ -2,7 +2,7 @@
 
        Formát Aiken poskytuje mo¾nost, jak jednodu¹e vytváøet úlohy s výbìrem 
 odpovìdí, a to ve snadno srozumitelném formátu. Napø:
        
 
-
        Která odpovìï na tuto otázku je správná?
+
        Která odpovìï na tuto otázku je správná?
 A. Je to tato?
 B. Nebo tahle?
 C. Mo¾ná dokonce tato?
@@ -17,7 +17,7 @@ D) Blackboard
 E) WebCT
 F) Ilias
 ANSWER: A
-
        
+
        
 
 
        Otázka musí být napsána celá na jednom øádku.
        
 
        Ka¾dá varianta odpovìdi musí být uvozena jedním písmenem (A, B, C...), po 
diff --git a/lang/cs/help/quiz/formatctm.html b/lang/cs/help/quiz/formatctm.html
index aa8febde76..5f8dd541e7 100755
--- a/lang/cs/help/quiz/formatctm.html
+++ b/lang/cs/help/quiz/formatctm.html
@@ -10,7 +10,7 @@ m
 potøebujete dva datové soubory:
        
 
          
   
        • system.mda – tento soubor se nachází v koøenovém adresáøi va¹í 
-  instalace CTM a v øeèi MS Access je obvykle nazýván "System Database". 
+  instalace CTM a v øeèi MS Access je obvykle nazýván "System Database".
          •  
   
        • ctm.mdb – databáze obsahující testovací otázky. V CTM je pro ka¾dý 
   kurz nainstalována jedna databáze. Nachází se v adresáøi umístìném o jednu 
   úroveò ní¾e ne¾ instalaèní adresáø CTM.
@@ -26,7 +26,7 @@ importu um
 Pro import z CTM zde staèí provést tyto kroky:
          
 
            
   
          1. Nahrajte soubor system.mda do Moodlu pomocí správce souborù. Nezále¾í na 
-  tom, do jakého kurzu soubor system.mda nahrajete, Moodle si jej najde kdekoliv. 
+  tom, do jakého kurzu soubor system.mda nahrajete, Moodle si jej najde kdekoliv. 
            2. 
   
          2. Zalo¾te v Moodlu test a pou¾ijte funkci "Importovat úlohy ze souboru". 
   Vyberte pøíslu¹ný soubor ctm.mdb a pokraèujte v importu. Pokud jste 
   postupovali správnì, zobrazí se vám stránka, na které si budete moci vybrat 
@@ -43,7 +43,7 @@ podle instala
 komplikované! Postupujte radìji takto:
            
 
              
   
            1. Stáhnìte si instalaèní soubor z této stránky a rozbalte ho v poèítaèi s Windows.
+  target="_blank">z této stránky a rozbalte ho v poèítaèi s Windows.
   
            2. Zkopírujte soubor ODBCSocketServer.exe na vhodné místo, napø. do systémového 
   adresáøe (pravdìpodobnì C:\WINNT\ nebo C:\Windows) nebo do adresáøe 
   Program Files.
@@ -51,17 +51,17 @@ komplikovan
   
            3. Nainstalujte ODBC Socket Server jako slu¾bu, a to pøíkazem
              
   <cesta k souboru – viz pøedchozí krok>/ODBCSocketServer.exe /Service
              
   To mù¾ete provést v menu Start->Spustit... nebo v pøíkazovém øádku 
-  operaèního systému.
+  operaèního systému.
              4. 
   
   
            4. Otevøete správu slu¾eb jedním z tìchto tøí zpùsobù: (a) 
   Start->Nastavení->Ovládací panely->Nástroje pro správu->Slu¾by; 
   (b) pravým tlaèítkem kliknìte na Tento poèítaè, v nabídce vyberte 
   Spravovat->Slu¾by a aplikace->Slu¾by; (c) pøíkazem services.msc 
-  v menu Start->Spustit...
+  v menu Start->Spustit...
              5. 
   
   
            5. Ve správì slu¾eb kliknìte pravým tlaèítkem na ikonu ODBC Socket Server a 
   vyberte polo¾ku Start. Jeho "stav" by se mìl zmìnit na Spu¹tìno 
-  (Started). Po dokonèení importu mù¾ete slu¾bu zase zastavit nebo zakázat. 
+  (Started). Po dokonèení importu mù¾ete slu¾bu zase zastavit nebo zakázat. 
              6. 
   
   
            6. Pøesvìdète se, zda se na poèítaèi nacházejí oba datové soubory system.mda 
   a ctm.mdb a také ODBC ovladaè pro MS Access, který by mìl být souèástí ka¾dé 
@@ -71,7 +71,7 @@ komplikovan
   Dále zjistìte, kde je nainstalován CTM a kde jsou umístìny soubory system.mda 
   a ctm.mdb, ze kterých chcete importovat data. Poznamenejte si úplnou 
   pøístupovou cestu k tìmto souborùm a také IP adresu nebo jméno poèítaèe 
-  s Windows. Obì tyto informace budete pøi importování potøebovat. 
+  s Windows. Obì tyto informace budete pøi importování potøebovat. 
              7. 
   
   
            7. Nyní ji¾ mù¾ete zaèít s importováním databází úloh do Moodlu. Zalo¾te 
   v Moodlu test a pou¾ijte funkci "Importovat úlohy ze souboru". V TOMTO BODÌ 
diff --git a/lang/cs/help/quiz/grademethod.html b/lang/cs/help/quiz/grademethod.html
index a59f67f1e2..83f07a3e15 100644
--- a/lang/cs/help/quiz/grademethod.html
+++ b/lang/cs/help/quiz/grademethod.html
@@ -21,7 +21,7 @@ pokus
 prvním pokusu (ostatní pokusy budou ignorovány).
              
 
        
 
-
        Poslední pokus
        
+
        Poslední pokus
        
 
          
 
          Jako koneèné hodnocení se pou¾ije poèet bodù, kterého student dosáhl pøi 
 posledním pokusu.
          
diff --git a/lang/cs/help/quiz/import.html b/lang/cs/help/quiz/import.html
index 3e82627e99..af1c461365 100644
--- a/lang/cs/help/quiz/import.html
+++ b/lang/cs/help/quiz/import.html
@@ -13,7 +13,7 @@ pou
 k odpovìdím a jejich hodnocení v procentech; pro interní potøebu lze text také 
 opatøovat poznámkami, které se v testu nezobrazí. Zde je nìkolik pøíkladù:
          
   
-
          Kdo je pohøben v památníku na Vítkovì?{~T.G.M. ~Klement Gottwald =nikdo}
+
          Kdo je pohøben v památníku na Vítkovì?{~T.G.M. ~Klement Gottwald =nikdo}
       
 V památníku na Vítkovì byl {~otráven =pohøben ~oddán} Klement Gottwald.
 
@@ -22,7 +22,7 @@ V pam
 Kdo je pohøben v památníku na Vítkovì?{=nyní ji¾ nikdo =nikdo}
 
 Kdy se narodil Klement Gottwald?{#1896}
-
          
+
          
 
          Více 
 o formátu "GIFT"
        
 
@@ -43,9 +43,9 @@ ANSWER: A
 
          
 
          Tento formát podporuje pouze úlohy s výbìrem odpovìdí. Chybné varianty 
 odpovìdi se uvozují vlnovkou (~), správná odpovìï rovnítkem (=). Napø.:
           
-
          Ji¾ v raném vìku, kdy zaèínáme zkoumat své tìlo, se z nás 
+
          Ji¾ v raném vìku, kdy zaèínáme zkoumat své tìlo, se z nás 
 stávají studenti {=anatomie a fyziologie ~mechaniky ~teologie ~botaniky}, 
-a studenty v jistém smyslu zùstáváme a¾ do konce ¾ivota.
          
+a studenty v jistém smyslu zùstáváme a¾ do konce ¾ivota.
          
 
          
 Více o formátu 
 "Vynechané slovo"
        
diff --git a/lang/cs/help/quiz/index.html b/lang/cs/help/quiz/index.html
index 42c528b9f1..dafe3fcd56 100755
--- a/lang/cs/help/quiz/index.html
+++ b/lang/cs/help/quiz/index.html
@@ -1,31 +1,31 @@
 P>Testy
        
 
diff --git a/lang/cs/help/quiz/multianswer.html b/lang/cs/help/quiz/multianswer.html
index 0006946ff8..63f30e7d4a 100644
--- a/lang/cs/help/quiz/multianswer.html
+++ b/lang/cs/help/quiz/multianswer.html
@@ -13,7 +13,7 @@ pomoc
 
        Pøíklad zadání úlohy:
        
 
        
 
        
-