From: miksik Date: Thu, 24 Jun 2004 17:46:07 +0000 (+0000) Subject: From Brno translation community X-Git-Url: http://git.mjollnir.org/gw?a=commitdiff_plain;h=e704473ef17f6d2aaad54ff193e59e8938796498;p=moodle.git From Brno translation community --- diff --git a/lang/cs/help/choice/index.html b/lang/cs/help/choice/index.html new file mode 100755 index 0000000000..65e11f4ff3 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/choice/index.html @@ -0,0 +1,4 @@ +

Mo¾nosti

+ \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/choice/mods.html b/lang/cs/help/choice/mods.html new file mode 100755 index 0000000000..6a1661c527 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/choice/mods.html @@ -0,0 +1,8 @@ +

 Hlasování

+ \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/choice/options.html b/lang/cs/help/choice/options.html new file mode 100755 index 0000000000..ec0263d21f --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/choice/options.html @@ -0,0 +1,6 @@ +

Mo¾né odpovìdi

+ +

Zde uveïte mo¾né odpovìdi, ze kterých si úèastníci hlasování mohou vybrat.

+ +

Odpovìdí mù¾ete zadat i ménì ne¾ ¹est; pole, která nepotøebujete, mù¾ete +nechat prázdná.

\ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/courseavailability.html b/lang/cs/help/courseavailability.html new file mode 100644 index 0000000000..d95bae6416 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/courseavailability.html @@ -0,0 +1,9 @@ +

Dostupnost kurzu

+ +

Tato volba vám umo¾òuje kurz zcela "skrýt".

+ +

Kurz se poté nezobrazí na ¾ádném seznamu kurzù, uvidí jej pouze jeho uèitelé +a správci systému.

+ +

Studentùm nebude pøístup do kurzu povolen ani v pøípadì, ¾e pou¾ijí pøímo jeho +internetovou adresu (URL).

diff --git a/lang/cs/help/coursegrades.html b/lang/cs/help/coursegrades.html new file mode 100644 index 0000000000..56f50cb3cd --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/coursegrades.html @@ -0,0 +1,11 @@ +

Body

+ +

Vìt¹inu aktivit v kurzu lze bodovì hodnotit.

+ +

Ve standardním nastavení lze v¹echna bodová hodnocení v kurzu najít na +stránce "Body", dostupné z hlavní stránky kurzu.

+ +

Jestli¾e uèitel nehodlá ve svém kurzu studenty bodovat nebo nechce studentùm +umo¾nit na nì nahlí¾et, mù¾e volbu "Ukázat body" vypnout. Toto nastavení +uèiteli nebrání v bodování, pouze znemo¾òuje studentùm jejich bodové ohodnocení +prohlí¾et.

diff --git a/lang/cs/help/coursereports.html b/lang/cs/help/coursereports.html new file mode 100644 index 0000000000..62af44c9eb --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/coursereports.html @@ -0,0 +1,18 @@ +

Zpráva o èinnosti

+ +

Pro ka¾dého úèastníka kurzu je vedena Zpráva o èinnosti, která zachycuje +jeho aktivitu v kurzu. Vedle pøehledu jeho pøíspìvkù do kurzu obsahuje tato +zpráva také detailní záznamy o jeho pøihlá¹eních a pøístupech k jednotlivým +èástem kurzu.

+ +

Pøístup k tìmto údajùm je uèiteli umo¾nìn pøes tlaèítko umístìné na stránce +osobního profilu ka¾dého studenta.

+ +

O pøístupu studenta k jeho záznamùm rozhoduje uèitel v nastavení kurzu. U +nìkterých kurzù mù¾e být zpráva o èinnosti pro studenta pøínosná, proto¾e +mu umo¾ní sledovat jeho zapojení do èinnosti v kurzu; u jiných kurzù není +její zpøístupnìní nezbytné.

+ +

Dal¹ím mo¾ným dùvodem pro vypnutí této funkce je zvý¹ené zatí¾ení systému pøi +vytváøení zprávy. Je-li v kurzu velký poèet studentù nebo probíhá-li kurz dlouho, +je lépe tuto funkci vypnout.

diff --git a/lang/cs/help/courseuploadsize.html b/lang/cs/help/courseuploadsize.html new file mode 100644 index 0000000000..09764dafb5 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/courseuploadsize.html @@ -0,0 +1,7 @@ +

Maximální velikost nahrávaných souborù

+ +

Toto nastavení urèuje maximální velikost souboru, který mohou +do kurzu vlo¾it studenti. Uèitel je pøi jejím stanovování omezen tím, jakou +maximální velikost souboru nastavil správce pro celý systém.

+ +

Velikost mù¾ete dále omezit nastavením u jednotlivých èinností.

diff --git a/lang/cs/help/dialogue/addsubject.html b/lang/cs/help/dialogue/addsubject.html new file mode 100644 index 0000000000..1627feedb6 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/dialogue/addsubject.html @@ -0,0 +1,6 @@ +

Pøidání nadpisu

+ +

Tento odkaz mù¾ete pou¾ít, pokud chcete rozhovoru pøiøadit nadpis. +Nadpis je vhodné pøiøadit ka¾dému rozhovoru - rozhovor pak neodboèuje od tématu. +Pokud chcete zmìnit téma rozhovoru, je lep¹í stávající rozhovor uzavøít a +otevøít nový.

diff --git a/lang/cs/help/dialogue/closedialogue.html b/lang/cs/help/dialogue/closedialogue.html new file mode 100644 index 0000000000..df9f6f7648 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/dialogue/closedialogue.html @@ -0,0 +1,11 @@ +

Uzavírání rozhovorù

+ +

Rozhovor mù¾ete kdykoli uzavøít. Uzavøením se rozhovor ukonèí a bude +odstranìn z va¹eho seznamu aktuálních rozhovorù.

+ +

Do uzavøených rozhovorù mù¾ete nahlédnout, ale nemù¾ete do nich pøispívat. +Uzavøené rozhovory mohou být po urèité dobì smazány a pak u¾ samozøejmì nebudou +k dispozici ani pro ètení.

+ +

Pokud uzavøete rozhovor a poté chcete pokraèovat v rozhovoru s tým¾ partnerem, +musíte s ním otevøít nový rozhovor.

diff --git a/lang/cs/help/dialogue/deleteafter.html b/lang/cs/help/dialogue/deleteafter.html new file mode 100644 index 0000000000..e9ba8ea632 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/dialogue/deleteafter.html @@ -0,0 +1,6 @@ +

Odstranìní rozhovorù

+

Tato volba nastavuje èasový interval (ve dnech) pro odstranìní rozhovorù. +Týká se pouze UZAVØENÝCH rozhovorù.

+ +

Pokud je èasová lhùta nastavena na nulu, rozhovor nebude odstranìn nikdy.

+ diff --git a/lang/cs/help/dialogue/dialoguetype.html b/lang/cs/help/dialogue/dialoguetype.html new file mode 100644 index 0000000000..210b4340b1 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/dialogue/dialoguetype.html @@ -0,0 +1,15 @@ +

Typy rozhovorù

+

Existují tøi typy rozhovorù:

+ +

  1. Mezi uèitelem a studentem – umo¾òuje rozhovor mezi +uèitelem a studentem. Rozhovor mù¾e otevøít uèitel i student. V seznamech osob +vidí uèitel pouze studenty a studenti pouze uèitele.

    2. + +

  2. Mezi studenty – umo¾òuje rozhovor mezi studenty navzájem. +Uèitelé do rozhovoru tohoto typu vstoupit nemohou.

    3. + +

  3. Bez omezení – umo¾òuje komukoli otevøít rozhovor +s kterýmkoli jiným úèastníkem kurzu. Uèitelé mohou otevírat rozhovory s ostatními +uèiteli i studenty, studenti mohou otevírat rozhovory s ostatními studenty i +uèiteli.

    4. +
diff --git a/lang/cs/help/dialogue/info.html b/lang/cs/help/dialogue/info.html new file mode 100644 index 0000000000..8d8cbe0547 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/dialogue/info.html @@ -0,0 +1,15 @@ + Rozhovory

+ +

Tento modul nabízí jednoduchou metodu komunikace mezi dvojicí u¾ivatelù, a to +mezi uèitelem a studentem (pøièem¾ rozhovor mù¾e otevøít kterýkoliv z nich), +pøípadnì - v závislosti na nastavení - mezi dvìma studenty. Uèitel i student +mohou být zapojeni do více rozhovorù souèasnì.

+ +

Rozhovor mù¾e mít neomezený poèet pøíspìvkù (replik). Konverzace +obvykle probíhá jako série støídavých odpovìdí; tento re¾im v¹ak není vynucován, +oba úèastníci mohou do rozhovoru pøispívat kdykoliv.

+ +

Kterýkoli z úèastníkù mù¾e rozhovor kdykoli uzavøít. Po urèité dobì, kterou +nastaví uèitel pøi vytváøení rozhovoru, jsou uzavøené rozhovory odstranìny. +Pokud uzavøený rozhovor je¹tì nebyl odstranìn, mohou jej oba úèastníci nadále +èíst, nemohou jej v¹ak znovu otevøít.

diff --git a/lang/cs/help/dialogue/maildefault.html b/lang/cs/help/dialogue/maildefault.html new file mode 100644 index 0000000000..ef972bd282 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/dialogue/maildefault.html @@ -0,0 +1,5 @@ +

Zasílat upozornìní e-mailem

+

Tato volba urèuje, zda se pøi vlo¾ení nové repliky bude implicitnì +nabízet zaslání e-mailového upozornìní partnerovi. Pokud je tato volba +nastavena na "Ano", bude pøi vkládání repliky za¹krtnuto +políèko "Poslat upozornìní e-mailem".

diff --git a/lang/cs/help/dialogue/mods.html b/lang/cs/help/dialogue/mods.html new file mode 100644 index 0000000000..1138d361b8 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/dialogue/mods.html @@ -0,0 +1,7 @@ +

 Rozhovory

+ diff --git a/lang/cs/help/dialogue/multiple.html b/lang/cs/help/dialogue/multiple.html new file mode 100644 index 0000000000..8119f1d600 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/dialogue/multiple.html @@ -0,0 +1,8 @@ +

Soubì¾né rozhovory

+ +

Tato volba umo¾òuje otevøít s nìkým více ne¾ jeden rozhovor. Pokud zvolíte +Ne, bude mo¾né mezi dvìma osobami otevøít pouze jeden rozhovor.

+ +

Povolení soubì¾ných rozhovorù mù¾e vést ke zneu¾ití: úèastníka kurzu je mo¾né +"u¹tvat" tím, ¾e s ním ostatní otevøou velké mno¾ství nechtìných +rozhovorù.

diff --git a/lang/cs/help/dialogue/sendmail.html b/lang/cs/help/dialogue/sendmail.html new file mode 100644 index 0000000000..02cfce6ee5 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/dialogue/sendmail.html @@ -0,0 +1,10 @@ +

Posílání zpráv mailem

+ +

Pokud je políèko za¹krtnuté, partnerovi v rozhovoru bude e-mailem odeslána +zpráva, ¾e jste do rozhovoru vlo¾ili repliku (nebo s ním otevøeli nový rozhovor). +Zpráva neobsahuje pøíspìvek samotný, pouze krátké oznámení, pøípadnì +odkaz na stránku, kde se rozhovor nachází.

+ +

Tuto zprávu je vhodné odesílat zejména v pøípadì, kdy¾ pøedpokládáte, ¾e +vá¹ partner pøíspìvek neuvidí, proto¾e stránky kurzu nav¹tìvuje zøídka. +Informaci o tom, kdy je nav¹tívil naposledy, získáte na seznamu úèastníkù.

diff --git a/lang/cs/help/dialogue/writing.html b/lang/cs/help/dialogue/writing.html new file mode 100644 index 0000000000..bc2c4261ac --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/dialogue/writing.html @@ -0,0 +1,15 @@ +

Psaní

+ +

Pøi psaní textu se sna¾te brát v úvahu, kdo je v rozhovoru va¹ím partnerem.

+ +

Vyjadøujte své my¹lenky co nejjasnìji a nejjednodu¹eji, abyste se vyhnuli +nedorozumìním.

+ +

Rozhovoru skuteènì prospìje, budou-li va¹e pøíspìvky krátké a k vìci. Pokud +chcete zaèít øe¹it nìco jiného, radìji rozhovor uzavøete a zaènìte nový. + +

Sna¾te se partnerovi klást zajímavé otázky. Obì strany to pøimìje lépe +promyslet problém, o kterém diskutujete (a tím se nìco nauèit).

+ +

Více o pokládání otázek

+

Více o ètení

diff --git a/lang/cs/help/glossary/aliases.html b/lang/cs/help/glossary/aliases.html new file mode 100644 index 0000000000..8283577e76 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/aliases.html @@ -0,0 +1,6 @@ +

Klíèová slova

+ +

Ke ka¾dému heslu ve slovníku lze pøipojit seznam klíèových slov (aliasù). + +

Tato slova se pak alternativnì pou¾ívají pøi odkazování na dané heslo. +Budou napøíklad pou¾ita pøi vytváøení automatických odkazù.

diff --git a/lang/cs/help/glossary/allowcomments.html b/lang/cs/help/glossary/allowcomments.html new file mode 100755 index 0000000000..f20a0fb54b --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/allowcomments.html @@ -0,0 +1,5 @@ +

Komentáøe k heslùm

+ +

Ostatním úèastníkùm kurzu lze povolit, aby k heslùm ve slovníku pøidávali +komentáøe.

+ diff --git a/lang/cs/help/glossary/allowduplicatedentries.html b/lang/cs/help/glossary/allowduplicatedentries.html new file mode 100755 index 0000000000..4bee12984f --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/allowduplicatedentries.html @@ -0,0 +1,5 @@ +

Povolení duplicitních hesel

+ +

Pokud tuto volbu zapnete, ve slovníku bude mo¾no vytvoøit více hesel se +stejným pojmem (heslovým slovem).

+ diff --git a/lang/cs/help/glossary/casesensitive.html b/lang/cs/help/glossary/casesensitive.html new file mode 100644 index 0000000000..1e37e62842 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/casesensitive.html @@ -0,0 +1,7 @@ +

Rozli¹ování velkých a malých písmen

+ +

Toto nastavení urèuje, zda budou pøi vytváøení automatických odkazù na dané +heslo rozli¹ována velká a malá písmena.

+ +

Je-li tato volba aktivována, pak napø. ze slova "html" v pøíspìvku do fóra +NEBUDE vytvoøen odkaz k slovníkovému heslu "HTML".

diff --git a/lang/cs/help/glossary/defaultapproval.html b/lang/cs/help/glossary/defaultapproval.html new file mode 100755 index 0000000000..656485a748 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/defaultapproval.html @@ -0,0 +1,5 @@ +

Implicitní stav schvalování

+ +

Toto nastavení umo¾òuje uèiteli urèit, co se stane s novými hesly, která +do slovníku pøidají studenti. Hesla mohou být buï automaticky zpøístupnìna v¹em +úèastníkùm kurzu, nebo musí uèitel ka¾dé z nich nejprve schválit.

diff --git a/lang/cs/help/glossary/description.html b/lang/cs/help/glossary/description.html new file mode 100755 index 0000000000..36a00d40f1 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/description.html @@ -0,0 +1,4 @@ +

Popis

+ +

Toto pole vám umo¾òuje popsat úèel slovníku a pøípadnì poskytnout instrukce +nebo dal¹í informace, odkazy atd.

diff --git a/lang/cs/help/glossary/destination.html b/lang/cs/help/glossary/destination.html new file mode 100644 index 0000000000..6957c60828 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/destination.html @@ -0,0 +1,9 @@ +

Urèení cíle pro import hesel

+ +

Mù¾ete upøesnit, kam chcete hesla importovat:

+ diff --git a/lang/cs/help/glossary/displayformat.html b/lang/cs/help/glossary/displayformat.html new file mode 100644 index 0000000000..b6aaf83f5d --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/displayformat.html @@ -0,0 +1,43 @@ +

Zpùsob zobrazení

+ +

Toto nastavení upøesòuje, jak se hesla slovníku budou zobrazovat. +Standardní zpùsoby zobrazení jsou tyto:

+
+
+
Prostý slovníkový styl
+
Vypadá jako bì¾ný ti¹tìný slovník; nezobrazují se autoøi hesel +a pøílohy jsou uvedeny ve formì odkazù.
+
Seznam polo¾ek
+
Zobrazí pouze heslová slova jako hypertextové odkazy; text hesla se +zobrazí po kliknutí na odkaz.
+
Souvislý bez autora
+
Zobrazuje hesla jedno za druhým, oddìlená pouze editaèními ikonami.
+
Úplný vèetnì autora
+
Zobrazení podobné jako ve fóru; zobrazuje se údaj o autorovi hesla, pøílohy +jsou uvedeny ve formì odkazù.
+
Úplný bez autora
+
Zobrazení podobné jako ve fóru; údaj o autorovi hesla se nezobrazuje, pøílohy +jsou uvedeny ve formì odkazù.
+
Encyklopedie
+
Stejný zpùsob zobrazení jako "Úplný vèetnì autora", ale pokud je pøílohou +obrázek, zobrazí se pøímo v textu hesla.
+
FAQ (ÈKD:-)
+
Vhodný pro zobrazení seznamù èasto kladených dotazù. +Automaticky vkládá pøed heslové slovo (které v tomto pøípadì obsahuje znìní +dotazu) a pøed text hesla (obsahující odpovìï) slovo OTÁZKA, resp. ODPOVÌÏ.
+
+
+ +
+

Správci Moodlu mohou vytváøet nové zpùsoby zobrazení, a to následujícím +postupem: +

    +
  1. Nahlédnìte do adresáøe mod/glossary/formats; pro ka¾dý existující zpùsob +zobrazení byste mìli vidìt soubor oznaèený èíslem. +
  2. Vytvoøte kopii jednoho z nich a oznaète ji jiným èíslem N (nezapomeòte, ¾e +0 a 1 jsou rezervovány). +
  3. Editací souboru vytvoøte vlastní formát (vy¾aduje jistou znalost PHP). +
  4. Nakonec vlo¾te do ka¾dého jazykového balíèku, který pou¾íváte, novou +promìnnou s názvem displayformatN a pøipojte krátké, ale výsti¾né +jméno pro nový formát. +
diff --git a/lang/cs/help/glossary/entbypage.html b/lang/cs/help/glossary/entbypage.html new file mode 100755 index 0000000000..cd30d3e901 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/entbypage.html @@ -0,0 +1,6 @@ +

Urèení poètu hesel zobrazovaných na stránce

+ +

U slovníku lze omezit poèet hesel zobrazovaných na stránce.

+ +

Pøi velkém poètu hesel s automatickými odkazy byste mìli nastavit spí¹e ni¾¹í +hodnotu, abyste pøede¹li dlouhé dobì naèítání.

diff --git a/lang/cs/help/glossary/filetoimport.html b/lang/cs/help/glossary/filetoimport.html new file mode 100644 index 0000000000..895386f1f4 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/filetoimport.html @@ -0,0 +1,3 @@ +

Importovat ze souboru

+ +

Vyberte na svém poèítaèi soubor XML, který obsahuje hesla k importování.

diff --git a/lang/cs/help/glossary/fullmatch.html b/lang/cs/help/glossary/fullmatch.html new file mode 100644 index 0000000000..9150879377 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/fullmatch.html @@ -0,0 +1,7 @@ +

Srovnávání celých slov

+ +

Pokud je aktivováno automatické vytváøení odkazù, pak tímto nastavením povolíte +vytváøet odkazy pouze u celých slov.

+ +

Napøíklad slovníkové heslo "konstrukt" nevytvoøí odkaz ve slovì +"konstruktivismus".

diff --git a/lang/cs/help/glossary/globalglossary.html b/lang/cs/help/glossary/globalglossary.html new file mode 100755 index 0000000000..6c66a698c3 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/globalglossary.html @@ -0,0 +1,10 @@ +

Globální slovník

+ +

Uèitel mù¾e jeden slovník v kurzu oznaèit jako globální.

+ +

Tento slovník se pak mù¾e stát souèástí kteréhokoli kurzu (a také hlavní +stránky systému).

+ +

Rozdíl oproti bì¾nému lokálnímu slovníku spoèívá v tom, ¾e na hesla se +vytváøejí automatické odkazy ze v¹ech kurzù (a ne pouze z toho, +do nìj¾ slovník patøí).

diff --git a/lang/cs/help/glossary/importcategories.html b/lang/cs/help/glossary/importcategories.html new file mode 100644 index 0000000000..3fac76ee79 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/importcategories.html @@ -0,0 +1,4 @@ +

Import kategorií

+ +

V základním nastavení budou importována v¹echna hesla. Mù¾ete upøesnit, +zda chcete importovat také kategorie (k nim pak budou nová hesla pøiøazena).

diff --git a/lang/cs/help/glossary/index.html b/lang/cs/help/glossary/index.html new file mode 100755 index 0000000000..314a702ee1 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/index.html @@ -0,0 +1,31 @@ +

Slovník

+ +
+ Soubory nápovìdy na úrovni slovníku: + +
+ +
+Soubory nápovìdy na úrovni hesel: + +
\ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/glossary/linkcategory.html b/lang/cs/help/glossary/linkcategory.html new file mode 100755 index 0000000000..e23dd90136 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/linkcategory.html @@ -0,0 +1,5 @@ +

Automatické vytváøení odkazù kategorií

+ +

Mù¾ete upøesnit, zda chcete, aby kategorie mìly automatické vytváøení odkazù nebo ne.

+ +

Pozor: kategorie tvoøí odkazy na základì srovnávání celých slov s ohledem na rozli¹ení velkých a malých písmen.

diff --git a/lang/cs/help/glossary/mainglossary.html b/lang/cs/help/glossary/mainglossary.html new file mode 100755 index 0000000000..e518320788 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/mainglossary.html @@ -0,0 +1,9 @@ +

Hlavní slovník kurzu

+ +

Systém slovníku vám umo¾òuje pøená¹et hesla z kteréhokoli vedlej¹ího +slovníku do hlavního slovníku kurzu.

+ +

K tomu je nutné urèit, který slovník je hlavní.

+ +

Poznámka: V ka¾dém kurzu mù¾e být jako hlavní oznaèen pouze jeden slovník; +aktualizovat jej mohou pouze uèitelé.

diff --git a/lang/cs/help/glossary/mods.html b/lang/cs/help/glossary/mods.html new file mode 100755 index 0000000000..a24ab971e8 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/mods.html @@ -0,0 +1,10 @@ +

 Slovník

+ diff --git a/lang/cs/help/glossary/shows.html b/lang/cs/help/glossary/shows.html new file mode 100644 index 0000000000..fc1309ae03 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/shows.html @@ -0,0 +1,12 @@ +

Nastavení mo¾ností pro abecední procházení slovníku

+ +

U¾ivatelé mohou slovník procházet a vyhledávat v nìm. Nastavení tìchto +èinností mù¾ete upøesnit následujícími volbami:

+ +

Zobrazit odkaz "Speciální": umo¾ní procházení slovníku podle +zvlá¹tních znakù, jako jsou @, # atd.

+ +

Zobrazit abecedu: umo¾ní procházení slovníku podle jednotlivých písmen +abecedy.

+ +

Zobrazit odkaz "V¹e": umo¾ní procházení v¹ech hesel najednou.

diff --git a/lang/cs/help/glossary/studentcanpost.html b/lang/cs/help/glossary/studentcanpost.html new file mode 100755 index 0000000000..62467d5a87 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/studentcanpost.html @@ -0,0 +1,9 @@ +

Pøidávání hesel studenty

+ +

Mù¾ete urèit, zda student smí pøidávat, upravovat nebo +mazat svá vlastní hesla. Toto nastavení se týká pouze vedlej¹ích slovníkù, +proto¾e hesla pøenesená do hlavního slovníku mohou upravovat nebo mazat pouze +uèitelé.

+ +

Poznámka: Uèitel mù¾e kdykoli upravit nebo smazat jakékoli heslo.

+ diff --git a/lang/cs/help/glossary/usedynalink.html b/lang/cs/help/glossary/usedynalink.html new file mode 100755 index 0000000000..9b18bf5863 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/glossary/usedynalink.html @@ -0,0 +1,11 @@ +

Automatické odkazy na slovníková hesla

+ +

Zapnutím této volby umo¾níte vytváøení automatických odkazù na slovníková +hesla v¾dy, kdy¾ se heslové slovo nebo fráze v kurzu objeví – v pøíspìvcích +do fóra, studijních materiálech, týdenních shrnutích, poznámkách atd.

+ +

Pokud v nìkterém textu (napøíklad v pøíspìvku do fóra) automatické odkazy +vytváøet nechcete, oznaète jej párovými znaèkami <nolink> a +</nolink>.

+ +

Poznámka: Odkazy se vytváøejí i pro názvy kategorií.

diff --git a/lang/cs/help/groupmode.html b/lang/cs/help/groupmode.html new file mode 100644 index 0000000000..d72c8f8887 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/groupmode.html @@ -0,0 +1,25 @@ +

Skupinový re¾im

+ +

Existují tøi druhy skupinového re¾imu: +

+

+ +

Skupinový re¾im mù¾ete nastavit na dvou úrovních:

+ +
+
1. Úroveò kurzu
+
Nastavíte-li skupinový re¾im na úrovni celého kurzu, bude standardním +re¾imem pro v¹echny èinnosti v rámci kurzu

+
2. Úroveò èinnosti
+
Pro ka¾dou èinnost, která umo¾òuje práci ve skupinách, lze nastavit +samostatný skupinový re¾im. Zvolíte-li na úrovni kurzu +"Vnucovat" skupinový +re¾im, nastavení pro jednotlivé èinnosti bude ignorováno.
+
diff --git a/lang/cs/help/groupmodeforce.html b/lang/cs/help/groupmodeforce.html new file mode 100644 index 0000000000..f2e2dd99ca --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/groupmodeforce.html @@ -0,0 +1,8 @@ +

Vnucovat skupinový re¾im

+ +

Zvolíte-li na úrovni kurzu vnucování skupinového re¾imu, je tento re¾im +uplatòován u v¹ech èinností v kurzu; samostatná nastavení skupinového re¾imu +u jednotlivých èinností jsou ignorována.

+ +

Tento re¾im je vhodný napøíklad v pøípadì, ¾e chcete vytvoøit kurz s nìkolika +zcela oddìlenými skupinami.

diff --git a/lang/cs/help/journal/index.html b/lang/cs/help/journal/index.html new file mode 100755 index 0000000000..8d1c8b69c3 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/journal/index.html @@ -0,0 +1 @@ + diff --git a/lang/cs/help/journal/mods.html b/lang/cs/help/journal/mods.html new file mode 100755 index 0000000000..85881ad043 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/journal/mods.html @@ -0,0 +1,8 @@ +

 Poznámky

+ \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/label/mods.html b/lang/cs/help/label/mods.html new file mode 100755 index 0000000000..99492fb002 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/label/mods.html @@ -0,0 +1,5 @@ +

 Popisky

+ \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/lesson/grade.html b/lang/cs/help/lesson/grade.html new file mode 100755 index 0000000000..c55bc19652 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/lesson/grade.html @@ -0,0 +1,6 @@ +

Maximální poèet bodù za pøedná¹ku

+ +

Tato hodnota udává maximální poèet bodù, které lze udìlit za absolvování +pøedná¹ky (v rozsahu 0–100). Tuto hodnotu lze pozdìji kdykoliv zmìnit. +Ka¾dá zmìna se ihned projeví v celkovém bodování kursu (stránka Body...) a také +v pøehledech výsledkù zobrazovaných studentùm.

\ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/lesson/handlingofretakes.html b/lang/cs/help/lesson/handlingofretakes.html new file mode 100644 index 0000000000..6d03de976e --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/lesson/handlingofretakes.html @@ -0,0 +1,7 @@ +

Zpracování opakovaného prùchodu pøedná¹kou

+ +

Jestli¾e je studentùm povoleno procházet pøedná¹ku opakovanì, umo¾òuje tato +volba urèit, zda se za výsledné hodnocení pøedná¹ky bude pova¾ovat prùmìr +ze v¹ech pokusù, nebo nejlep¹í pokus.

+ +

Tuto volbu lze kdykoliv zmìnit.

diff --git a/lang/cs/help/lesson/import.html b/lang/cs/help/lesson/import.html new file mode 100644 index 0000000000..245d2d6c57 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/lesson/import.html @@ -0,0 +1,96 @@ +

Importování nových úloh

+

Tato funkce umo¾òuje importování úloh z externích textových souborù.

+

Moodle podporuje nìkolik formátù:

+ +

Formát GIFT

+ + +

Formát Aiken

+ + +

Vynechané slovo

+ + +

AON

+ + +

Blackboard

+ + +

Course Test Manager

+ + +

U¾ivatelský formát

+ + +

Postupnì budou pøibývat dal¹í formáty, napø. WebCT, IMS QTI a jakékoliv jiné, +kterými pøispìjí u¾ivatelé Moodlu.

diff --git a/lang/cs/help/lesson/jumpto.html b/lang/cs/help/lesson/jumpto.html new file mode 100644 index 0000000000..33db17e7b7 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/lesson/jumpto.html @@ -0,0 +1,13 @@ +

Skok

+ +

Ke ka¾dé odpovìdi je pøiøazen jeden skok. Vybere-li student odpovìï, zobrazí +se pøíslu¹ná reakce a poté se pokraèuje skokem na nastavenou stránku. +Skok mù¾e být relativní nebo absolutní. Relativní skoky jsou Tato stránka +a Dal¹í stránka. Tato stránka vede studenta zpìt na aktuální +stránku, Dal¹í stránka jej vede na následující stránku v lineární +posloupnosti pøedná¹ky. Absolutní skoky jsou oznaèeny titulkem cílové +stránky.

+ +

Upozornìní: relativní skok Dal¹í stránka mù¾e po zmìnì poøadí stránek +vést k jiné cílové stránce, zatímco absolutní skok, oznaèený +titulkem cílové stránky, vede v¾dy k té¾e cílové stránce.

diff --git a/lang/cs/help/lesson/maxanswers.html b/lang/cs/help/lesson/maxanswers.html new file mode 100755 index 0000000000..a65e5cfa6c --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/lesson/maxanswers.html @@ -0,0 +1,8 @@ +

Maximální poèet odpovìdí v otázce

+ + +

Tato hodnota udává maximální poèet odpovìdí, které lze zadat ke kterékoliv +otázce pøedná¹ky. Výchozí hodnota je 4. Pokud v pøedná¹ce pou¾íváte výhradnì +otázky typu Pravda/Nepravda, je vhodné nastavit tuto hodnotu na 2.

+ +

Tuto hodnotu lze bezpeènì mìnit i v pøedná¹ce s ji¾ vlo¾enými materiály.

\ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/lesson/maxattempts.html b/lang/cs/help/lesson/maxattempts.html new file mode 100755 index 0000000000..23a147ec21 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/lesson/maxattempts.html @@ -0,0 +1,21 @@ +

Nejvìt¹í mo¾ný poèet pokusù

+ +

Tato hodnota urèuje nejvy¹¹í mo¾ný poèet pokusù, které má ka¾dý student +k dispozici pro zodpovìzení ka¾dé otázky v pøedná¹ce. V pøípadì +otázek, u nich¾ se studentovi nenabízejí varianty odpovìdi (otázky s krátkou +odpovìdí, numerické otázky apod.), pøedstavuje tato hodnota nezbytný "záchranný +prostøedek" zaji¹»ující pøechod na dal¹í stránku pøedná¹ky.

+ +

Výchozí hodnota je 5. Ni¾¹í hodnota by mohla studenty odradit od dal¹ího +promý¹lení otázek, vy¹¹í by mohla vést k pøíli¹né frustraci.

+ +

Nastavíte-li nejvìt¹í mo¾ný poèet pokusù na 1, bude student na ka¾dou otázku +odpovídat pouze jednou. Vzniká tak podobný re¾im jako u modulu Test, s tím +rozdílem, ¾e ka¾dá otázka je studentùm nabízena na zvlá¹tní stránce.

+ +

Mìjte prosím na pamìti, ¾e se jedná o globální parametr, tak¾e se nastavená +hodnota uplatní u v¹ech otázek pøedná¹ky bez ohledu na jejich typ.

+ +

Tato hodnota se nevztahuje na uèitele, který provádí kontrolu otázek +nebo navigace v pøedná¹ce: ovìøování poètu absolvovaných pokusù je zalo¾eno na +údajích ulo¾ených v databázi, v ní¾ se v¹ak pokusy uèitelù nezaznamenávají.

\ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/lesson/maxpages.html b/lang/cs/help/lesson/maxpages.html new file mode 100755 index 0000000000..fa6f8c3fac --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/lesson/maxpages.html @@ -0,0 +1,10 @@ +

Poèet stránek k zobrazení

+ +

Tento parametr se vyu¾ívá pouze u pøedná¹ek typu "Flash Card". Výchozí +hodnota je 0 – v tom pøípadì budou pou¾ity v¹echny stránky pøedná¹ky. +Nenulová hodnota parametru znamená, ¾e pøi procházení pøedná¹ky bude pro ka¾dého +studenta náhodnì vybrán nastavený poèet stránek; po jejich prostudování +pøedná¹ka pro studenta skonèí a bude mu zobrazeno hodnocení.

+ +

Pokud je hodnota parametru vy¹¹í ne¾ celkový poèet stránek pøedná¹ky, dosáhne +student konce pøedná¹ky po prostudování v¹ech stránek.

\ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/lesson/minquestions.html b/lang/cs/help/lesson/minquestions.html new file mode 100644 index 0000000000..f5c38eda50 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/lesson/minquestions.html @@ -0,0 +1,32 @@ +

Minimální poèet otázek

+ +

Tento parametr by mìl uèitel nastavit, jestli¾e pøedná¹ka obsahuje jeden +nebo více bodù vìtvení. Jeho hodnota udává minimální poèet otázek pro +výpoèet hodnocení. Pøitom v¹ak studenty nenutí takový poèet otázek +skuteènì zodpovìdìt.

+ +

Napøíklad: Jestli¾e tento parametr nastavíte na hodnotu 20, bude se pøi +výpoètu hodnocení pøedpokládat, ¾e student pro¹el nejménì dvacet stránek +pøedná¹ky. Uva¾ujme pøípad studenta, který absolvuje pouze jednu pìtistránkovou +vìtev pøedná¹ky a v¹echny otázky zodpoví správnì. Poté se rozhodne pøedná¹ku +opustit (za pøedpokladu, ¾e to nastavení pøedná¹ky umo¾òuje, tj. nìkterý z +vìtvicích bodù, kterými student prochází, nabízí mo¾nost "Skoèit na konec +pøedná¹ky"). Pokud by parametr Minimální poèet otázek nebyl nastaven, +hodnocení by bylo "pìt správných odpovìdí z pìti", tedy 100 %. Je-li v¹ak +parametr nastaven na hodnotu 20, celkové hodnocení bude sní¾eno na "pìt správných +odpovìdí z dvaceti", tedy 25 %. Jiný student, který pro¹el v¹echny vìtve +pøedná¹ky, zhlédl øeknìme 25 stránek a zodpovìdìl správnì v¹echny otázky a¾ na +dvì, získá hodnocení "23 z 25", tedy 92 %.

+ +

V pøípadì, ¾e parametr Minimální poèet otázek pou¾ijete, mìla by úvodní +stránka pøedná¹ky obsahovat zhruba takovouto informaci:

+ +

V této pøedná¹ce byste se mìli pokusit zodpovìdìt alespoò n +otázek. Chcete-li, mù¾ete jich zodpovìdìt více; pokud jich v¹ak zodpovíte, bude +se pøi výpoètu hodnocení pøesto pøedpokládat, ¾e jste jich zodpovìdìli +n.

+ +

(Za "n" samozøejmì dosadíme skuteènì nastavenou hodnotu.)

+ +

Jestli¾e je parametr nastaven, studentùm se zobrazuje informace o tom, na +kolik otázek ji¾ odpovídali a na kolik je¹tì odpovìdìt mají.

\ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/lesson/mods.html b/lang/cs/help/lesson/mods.html new file mode 100644 index 0000000000..1b6093d68a --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/lesson/mods.html @@ -0,0 +1,9 @@ + Pøedná¹ka + + diff --git a/lang/cs/help/lesson/nextpageaction.html b/lang/cs/help/lesson/nextpageaction.html new file mode 100755 index 0000000000..ef48c6962e --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/lesson/nextpageaction.html @@ -0,0 +1,21 @@ +

Akce po správné odpovìdi

+ +

Nejobvyklej¹í akcí je pøechod na dal¹í stránku specifikovanou v odpovìdi, +ve vìt¹inì pøípadù tedy na dal¹í stránku pøedná¹ky. Student tak pøedná¹kou +prochází v logickém sledu od zaèátku do konce.

+ +

Modul Pøedná¹ka lze v¹ak pou¾ít i jako zadání typu Flash Card. +Studentovi se zobrazí úvodní informace (není povinné) a poté náhodnì vybraná +stránka. Neexistuje zde pevnì stanovený zaèátek ani konec, pouze sada karet +zobrazovaných v náhodném poøadí.

+ +

K dispozici jsou dvì velmi podobné varianty takovéhoto chování. Volba +"Ukázat neprohlédnuté stránky" nezobrazí nikdy tuté¾ stránku dvakrát (ani v +pøípadì, ¾e student otázku, která je na ní uvedena, nezodpovìdìl správnì). +Druhá mo¾nost, "Ukázat nezodpovìzenou stránku", umo¾òuje opakované zobrazení +stránky, kterou student ji¾ vidìl, av¹ak pouze v pøípadì, ¾e na její závìreènou +otázku odpovìdìl chybnì.

+ +

V obou tìchto re¾imech mù¾e uèitel rozhodnout, zda se pou¾ijí v¹echny stránky +pøedná¹ky, nebo jen jejich (náhodná) podmno¾ina. Toto nastavení se provádí +pomocí parametru "Poèet stránek k zobrazení".

diff --git a/lang/cs/help/lesson/overview.html b/lang/cs/help/lesson/overview.html new file mode 100755 index 0000000000..211f9f20db --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/lesson/overview.html @@ -0,0 +1,57 @@ +

Pøehled

+ +
    +
  1. Pøedná¹ka sestává z urèitého poètu stránek. +
  2. Stránky podávají vlastní obsah pøedná¹ky a jsou obvykle zakonèeny +otázkou. +
  3. Ke ka¾dé otázce je obvykle pøipojena sada odpovìdí. +
  4. Ke ka¾dé odpovìdi je pøiøazen krátký text, tzv. komentáø, který se +zobrazí, jestli¾e student danou odpovìï zvolí. +
  5. K odpovìdi je také pøiøazen skok. Skok mù¾e být relativní (tato +stránka, následující stránka), nebo absolutní (konkrétní stránka nebo konec +pøedná¹ky). +
  6. Ve výchozím nastavení je s první odpovìdí spojen skok na následující +stránku pøedná¹ky. Ostatní odpovìdi vedou zpìt na aktuální stránku – +tj. studentovi je v pøípadì chybné odpovìdi zobrazena tatá¾ stránka. +
  7. "Následující stránka" je urèena lineární posloupností stránek pøedná¹ky. +To je poøadí, ve kterém jednotlivé stránky vidí uèitel; lze je kdykoliv zmìnit +pøesunutím stránek v rámci pøedná¹ky. +
  8. Pøedná¹ka má dále navigaèní posloupnost. To je poøadí, ve kterém +jednotlivé stránky vidí student. Je definováno skoky nastavenými u jednotlivých +odpovìdí a od lineární posloupnosti se mù¾e znaènì li¹it. (Pokud jste výchozí +nastavení skokù nemìnili, jsou si ov¹em obì posloupnosti velmi podobné.) Uèitel +má mo¾nost navigaèní posloupnost kontrolovat a upravovat. +
  9. Pøi zobrazování studentùm jsou varianty odpovìdi v¾dy zamíchány. Odpovìï, +kterou uèitel vidí jako první, není tedy nutnì uvedena jako první odpovìï +nabízená studentovi. (Navíc se odpovìdi pøi ka¾dém pokusu pravdìpodobnì zobrazí +v jiném poøadí.) +
  10. Poèet odpovìdí mù¾e být na ka¾dé stránce pøedná¹ky jiný. Nìkteré otázky tak +mohou napøíklad konèit otázkou typu Pravda/Nepravda a dal¹í mít poèet variant +jiný, napøíklad ètyøi. +
  11. Do pøedná¹ky lze zaøadit také stránku bez otázky. Studentùm se místo variant +odpovìdí zobrazí jen odkaz Pokraèovat. +
  12. Pro úèely hodnocení se za správné pova¾ují odpovìdi, z nich¾ vede +skok na stránku umístìnou ní¾e v lineární posloupnosti stránek. +Chybné jsou naopak odpovìdi, z nich¾ vede skok na tuté¾ stránku nebo +stránku umístìnou v lineární posloupnosti vý¹e. Pokud jste nemìnili +výchozí nastavení, první odpovìï bude chápána jako správná a ostatní jako +chybné. +
  13. Otázky mohou mít více ne¾ jednu správnou odpovìï. Vedou-li napøíklad dvì +z odpovìdí na stránku umístìnou v lineární posloupnosti ní¾e, pova¾ují se za +správné obì dvì. (Je v¹ak mo¾né pro ka¾dou ze správných odpovìdí nastavit rùzné +reakce, i kdy¾ obì vedou na stejnou stránku.) +
  14. Uèitel v pøedná¹ce u správných odpovìdí vidí odkazy podtr¾enì. +
  15. Na stránce pøedná¹ky, jak ji vidí uèitel, je nadpis u správné odpovìdi +podtr¾en (napø. Odpovìï 1). +
  16. Na konec pøedná¹ky student dojde buïto explicitnì (pøímým skokem), +nebo implicitnì, tj. skokem na následující stránku, pokud se právì nachází na +poslední stránce v lineární posloupnosti pøedná¹ky. +Po dosa¾ení konce pøedná¹ky se studentovi zobrazí blahopøání a hodnocení, +kterého dosáhl. Toto hodnocení vznikne vyhodnocením výrazu +(poèet správných odpovìdí / poèet nav¹tívených stránek pøedná¹ky) * bodové ohodnocení kurzu. +
  17. Pokud student nedospìl ke konci pøedná¹ky, dostane pøi pøí¹tí náv¹tìvì +pøedná¹ky na výbìr, zda chce zaèít od zaèátku nebo zda chce do pøedná¹ky +vstoupit v místì, kde naposledy zodpovìdìl otázku správnì. +
  18. Je-li u pøedná¹ky povoleno její opakované prohlí¾ení, mù¾e ji student +opakovat tak dlouho, dokud nedosáhne maximálního poètu bodù. +
diff --git a/lang/cs/help/lesson/questionoption.html b/lang/cs/help/lesson/questionoption.html new file mode 100644 index 0000000000..9aeb9d8437 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/lesson/questionoption.html @@ -0,0 +1,22 @@ +

Nastavení otázky

+ +

Nìkteré typy otázek vyu¾ívají volby, která se aktivuje zatr¾ením políèka +Nastavení otázky. Význam této volby u jednotlivých typù otázek následuje.

+ +
    +

  1. Otázka s výbìrem odpovìdí Podtypem otázky s výbìrem odpovìdí +je otázka s výbìrem více správných odpovìdí, u ní¾ student musí vybrat +v¹echny správné odpovìdi. Souèástí textu +otázky mù¾e (ale nemusí) být informace o celkovém poètu správných odpovìdí. +Napøíklad otázka "Která z následujících osobností byla prezidentem USA?" tuto +informaci neobsahuje, kde¾to otázka "Vyberte ze seznamu dva prezidenty USA" ano. +Poèet správných odpovìdí mù¾e sahat od 1 a¾ do celkového poètu variant +odpovìdí. I pøi jedné správné odpovìdi se v¹ak "otázka s výbìrem více správných +odpovìdí" li¹í od "otázky s výbìrem odpovìdí", proto¾e studentovi dovoluje +vybrat více ne¾ jednu odpovìï (a dopustit se tak chyby).

    2. + +

  2. Krátká odpovìï Ve výchozím nastavení se pøi kontrole odpovìdi +nerozli¹ují malá a velká písmena. Zatr¾ením volby Nastavení otázky jejich +rozli¹ování aktivujeme.

    3. + +

    U ostatních typù otázek se volba Nastavení otázky nepou¾ívá.

    diff --git a/lang/cs/help/lesson/questiontypes.html b/lang/cs/help/lesson/questiontypes.html new file mode 100644 index 0000000000..dac80dbc74 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/lesson/questiontypes.html @@ -0,0 +1,113 @@ +

    Typy otázek

    + +

    Modul Pøedná¹ka v souèasnosti podporuje následující typy otázek:

    + +
      +

    1. Otázky s výbìrem odpovìdí Pøedstavují výchozí typ otázky; +student vybírá odpovìï z nìkolika variant. Volba správné odpovìdi +"pustí" studenta na dal¹í stránky pøedná¹ky, volba odpovìdi chybné nikoliv. +Chybné varianty odpovìdi se nìkdy nazývají distraktory; na jejich +kvalitì hodnota celé otázky èasto závisí více ne¾ na znìní otázky nebo na +správné odpovìdi.

      + +

      Ke ka¾dé odpovìdi mù¾e uèitel pøipojit reakci. Pokud ¾ádnou nepøipojí, +studentovi se zobrazí výchozí reakce "To je správná odpovìï", resp. +"To je ¹patná odpovìï".

      + +

      U otázek s výbìrem odpovìdí mù¾e být správná více ne¾ jedna odpovìï. +Ka¾dé správné odpovìdi mù¾e být pøiøazena odli¹ná reakce, stejnì jako skok +na odli¹nou (v lineární posloupnosti ní¾e umístìnou) stránku pøedná¹ky. Bodové +ohodnocení správných odpovìdí se neli¹í, tj. z hlediska známkování není +¾ádná odpovìï "správnìj¹í" ne¾ jiná. Otázku je mo¾né sestavit tak, +¾e správné jsou v¹echny odpovìdi a ka¾dá z nich mù¾e pøenést studenta do jiné +(ní¾e umístìné) èásti pøedná¹ky.

      + +

      Podtypem otázky s výbìrem odpovìdí je otázka s výbìrem více správných +odpovìdí. Zde musí student vybrat v¹echny správné odpovìdi. Souèástí textu +otázky mù¾e (ale nemusí) být informace o celkovém poètu správných odpovìdí. +Napøíklad otázka "Která z následujících osobností byla prezidentem USA?" tuto +informaci neobsahuje, kde¾to otázka "Vyberte ze seznamu dva prezidenty USA" ano. +Poèet správných odpovìdí mù¾e sahat od 1 a¾ do celkového poètu variant +odpovìdí. I pøi jedné správné odpovìdi se v¹ak "otázka s výbìrem více správných +odpovìdí" li¹í od "otázky s výbìrem odpovìdí", proto¾e studentovi dovoluje +vybrat více ne¾ jednu odpovìï (a dopustit se tak chyby).

      + +

      Také v tomto pøípadì jsou správné odpovìdi charakterizovány skokem na ní¾e +umístìné stránky pøedná¹ky a chybné odpovìdi návratem na aktuální stránku nebo +skokem na stránky umístìné vý¹e. V pøípadì více správných odpovìdí by v¹echny +odskoky mìly vést na tuté¾ stránku (a u chybných odpovìdí právì tak). Pokud +tomu tak není, je uèiteli na stránce pøedná¹ky zobrazeno výstra¾né hlá¹ení. +Reakce ke správným odpovìdím by mìla být uvedena u první správné odpovìdi, +reakce k chybným odpovìdím potom u první chybné odpovìdi. Reakce u ostatních +odpovìdí jsou ignorovány (bez upozornìní).

      2. + +

    2. Krátká odpovìï Student je vyzván k vlo¾ení krátkého textového +øetìzce, který se porovnává s jednou nebo více mo¾nými odpovìïmi. Lze zadat +správné i ¹patné odpovìdi, ke ka¾dé odpovìdi lze pøipojit reakci. Pokud reakce +není zadána, studentovi se zobrazí výchozí reakce "To je správná +odpovìï", resp. "To je ¹patná odpovìï". Jestli¾e se studentova +odpovìï neshoduje s ¾ádnou z definovaných odpovìdí, pova¾uje se odpovìï za +chybnou a studentovi se zobrazí výchozí reakce na chybnou odpovìï.

      + +

      Ve výchozím nastavení se pøi kontrole odpovìdi nerozli¹ují malá a velká +písmena, jejich rozli¹ování v¹ak lze volitelnì aktivovat.

      3. + +
    3. Pravda/Nepravda V pøípadì tohoto typu otázky jsou jen dvì mo¾nosti +odpovìdi: "pravda" a "nepravda". Student je vyzván, aby vybral správnou mo¾nost. +Tento typ otázky je vlastnì "otázkou s výbìrem odpovìdí", výbìr je v¹ak +v tomto pøípadì omezen pouze na dvì mo¾nosti.

      4. + +

    4. Pøiøazování Pøiøazování je ¹iroce pou¾itelný typ otázky +sestávající ze seznamu jmen nebo tvrzení, která je tøeba správnì pøiøadit +k polo¾kám jiného seznamu. Napøíklad otázka "Pøiøaïte hlavní mìsto +k pøíslu¹nému státu" obsahuje dva seznamy: "Japonsko, Kanada, Itálie" a +"Tokio, Ottawa, Øím".
      +Jeden ze seznamù mù¾e obsahovat duplicitní polo¾ky, je v¹ak tøeba dbát, aby +opakované polo¾ky byly skuteènì identické. Napøíklad otázka "Zaøaïte tyto +¾ivoèichy" mù¾e obsahovat seznamy "vrabec, kráva, mravenec, pes" a "pták, +savec, hmyz, savec".

      + +

      Pøi vytváøení tohoto typu otázek se polo¾ky prvního seznamu zapisují do pole +Odpovìï a polo¾ky druhého seznamu do pole Reakce (po vytvoøení otázky budou oba +seznamy oznaèeny vhodnìji). Pokud student pøiøadí v¹echny polo¾ky správnì, +provede se skok uvedený u první polo¾ky. Chybné pøiøazení vede k odskoku na +stránku uvedenou u druhé polo¾ky. Otázka neumo¾òuje zadání reakcí uèitele, +studentovi je pouze sdìleno, kolik polo¾ek pøiøadil správnì.

      + +

      Narozdíl od otázek s výbìrem odpovìdí, u nich¾ se varianty odpovìdí zobrazují +v náhodném poøadí, nejsou v tomto pøípadì polo¾ky prvního seznamu +zamíchány, ale zobrazují se v poøadí, v jakém byly zadány. To umo¾òuje vytváøet +otázky s pevným øazením. Pøíkladem mù¾e být otázka "Seøaïte osobnosti vzestupnì +podle data narození" se seznamy "1., 2., 3., 4." a +"Longfellow, Lawrence, Lowell, Larkin". Polo¾ky druhého seznamu jsou +pøed zobrazením pochopitelnì zamíchány.

      5. + +

    5. Numerické otázky Tento typ otázky vy¾aduje jako odpovìï èíslo. V +nejjednodu¹¹í podobì je odpovìdí pouze jediná hodnota, napø. otázka "Kolik +je 2 plus 2?" mù¾e mít odpovìï 4, které je pøiøazen skok na dal¹í +stránku. Vhodnìj¹í je v¹ak stanovit jako odpovìï interval, proto¾e +zaokrouhlování èíselných hodnot pøi výpoètu mù¾e otázku promìnit v hru +na náhodu. Pokud napøíklad otázka zní "Kolik je 10 / 3?", je tøeba +zadat odpovìï ve tvaru "Minimum:Maximum" (tj. dvì krajní hodnoty +oddìlené dvojteèkou). Je-li jako pøijatelný interval zadáno 3.33:3.34, budou za +správné pøijaty odpovìdi 3.33, 3.333, 3.3333 atd. "Chybné" odpovìdi +by byly napø. 3.3 (men¹í ne¾ minimální hodnota) nebo 3.4 (vìt¹í ne¾ maximální +hodnota).

      + +

      Správných odpovìdí mù¾e být zadáno více a mohou obsahovat jak pøesné hodnoty, +tak intervaly. Odpovìdi jsou se studentovým øe¹ením porovnávány v poøadí Odpovìï 1, +Odpovìï 2 atd., tak¾e je tøeba dobøe zvá¾it, v jakém poøadí uvedeme jednotlivé +varianty odpovìdí, aby se studentovi zobrazila nejpøimìøenìj¹í reakce. Napøíklad +otázka "Kdy se narodil Larkin?" mù¾e mít jednak pøesnou odpovìï 1922, +a jednak interval 1920:1929 jako ménì pøesnou odpovìï. Je zøejmé, ¾e tyto +odpovìdi je tøeba porovnávat v poøadí "1922", "1920:1929". K první odpovìdi mù¾e +být pøipojena napøíklad reakce "Pøesnì tak!", ke druhé pak "Ano, +jste ve správném desetiletí (pøesnì 1922)."

      + +

      Lze uvádìt i chybné varianty odpovìdi, opìt je v¹ak tøeba dát pozor a umístit +je a¾ za odpovìdi správné. Napøíklad na otázku "Kolik je 10 / 3?" +je tøeba zaøadit nejprve správnou odpovìï 3.33:3.34 (napø. s reakcí +"Správnì!"), a pak teprve chybnou odpovìï 3:4; (napø. s reakcí +"Nejste daleko, ale buïte pøesnìj¹í.").

      6. + + diff --git a/lang/cs/help/lesson/retake.html b/lang/cs/help/lesson/retake.html new file mode 100755 index 0000000000..b65f47e32f --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/lesson/retake.html @@ -0,0 +1,16 @@ +

      Student mù¾e projít pøedná¹ku znovu

      + +

      Toto nastavení urèuje, zda student mù¾e projít pøedná¹ku více ne¾ jednou. +Pokud uèitel usoudí, ¾e pøedná¹ka obsahuje materiály, které by mìli studenti +prostudovat obzvlá¹tì peèlivì, povolí opakované procházení pøedná¹ky. Pokud má +pøedná¹ka naopak spí¹e povahu zkou¹ky, opìtovné procházení by nemìlo být +povoleno.

      + +

      Jestli¾e studenti mohou procházet pøedná¹ku opakovanì, zobrazí se jim na +stránce bodování (Body...) výsledek jejich nejlep¹ího pokusu. Analýza +otázek a odpovìdí v¹ak zohledòuje pouze odpovìdi z jejich prvního procházení +pøedná¹ky, dal¹í pokusy jsou ignorovány.

      + +

      Ve výchozím nastavení má tento parametr hodnotu Ano, co¾ znamená, ¾e +studenti mohou procházet pøedná¹ku opakovanì. Nastavení Ne se pøedpokládá +jen ve výjimeèných pøípadech.

      \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/lesson/useeditor.html b/lang/cs/help/lesson/useeditor.html new file mode 100644 index 0000000000..c87cecc02a --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/lesson/useeditor.html @@ -0,0 +1,39 @@ +

      Pou¾ívání vestavìného HTML editoru

      + +

      Tato volba umo¾ní pøi editaci stránek pøedná¹ky pou¾ívat vestavìný HTML +editor (dále jen "editor") namísto prostého textového pole. Editor +nabízí základní mo¾nosti formátování textu, snadné vkládání hypertextových +odkazù, obrázkù apod.

      + +

      Editor se aktivuje zatr¾ením políèka umístìného vedle nápisu Pou¾ít +editor. Pou¾ití editoru se nastavuje u ka¾dého pole zvlá¹», napø. aktivace +editoru pro pole Reakce 1 aktivuje editor pouze pro pole Reakce 1, +nikoliv pro v¹echna pole s reakcemi.

      + +

      U textových polí, pro která chcete editor aktivovat, nejprve zatrhnìte pøíslu¹né +políèko Pou¾ít editor. Poté stisknìte tlaèítko Obnovit stránku na +konci stránky; po opìtovném naètení se stránka zobrazí ji¾ s provedenými zmìnami +nastavení.

      + +

      Pøi pou¾ití editoru je tøeba jisté opatrnosti. Ve vìt¹inì pøípadù by nemìl +zpùsobit ¾ádné problémy, nedoporuèuje se v¹ak pro otázky s krátkou +odpovìdí a pro numerické otázky; editor mù¾e do textu vkládat +"neviditelné" znaèky, které brání správnému porovnávání øetìzcù. +Podobnì tomu je v tabulkách vìtvení u polo¾ek Popis, zobrazovaných jako +tlaèítka – i zde mohou HTML znaèky pùsobit problémy. Potí¾e naopak +nenastávají u reakcí nebo u odpovìdí, u nich¾ student nevpisuje text, jako napø. +u otázek s výbìrem odpovìdi.

      + +

      Pokud máte podezøení, ¾e u nìkterého textového pole editor zpùsobuje +problémy, je zcela bezpeèné u nìj editor deaktivovat (odstranìním zatr¾ení u +políèka Pou¾ít editor). Po obnovení stránky se v textovém poli zobrazí +zdrojový text, který lze poté editovat podle potøeby. Obecnì platí, ¾e opakovaná +aktivace a deaktivace editoru by nemìla nijak ovlivnit text dané polo¾ky.

      + +

      Informace o nastavení volby Pou¾ít editor se ukládá pro ka¾dé pole +zvlá¹», tak¾e pøi pozdìj¹í editaci se polo¾ky, u nich¾ byl editor aktivován, +otevøou opìt s aktivovaným editorem.

      + +

      Závìrem je tøeba upozornit, ¾e editor klade pomìrnì vysoké nároky na èinnost +prohlí¾eèe. Pokud tedy dané pole pou¾ití editoru nevy¾aduje, je rychlej¹í a +¹etrnìj¹í pou¾ívat standardní textové pole.

      diff --git a/lang/cs/help/quiz/attempts.html b/lang/cs/help/quiz/attempts.html new file mode 100644 index 0000000000..02892d1592 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/attempts.html @@ -0,0 +1,4 @@ +

      Poèet pokusù o øe¹ení testu

      +

      Pro vykonání testu mù¾ete studentùm povolit více pokusù.

      +

      Tím se test mìní zároveò i ve studijní aktivitu, a není pouhým nástrojem +hodnocení.

      diff --git a/lang/cs/help/quiz/categories.html b/lang/cs/help/quiz/categories.html new file mode 100755 index 0000000000..06245c8156 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/categories.html @@ -0,0 +1,11 @@ +

      Kategorie úloh

      +

      Pro správu vìt¹ího poètu úloh mù¾e být výhodné jejich tøídìní do kategorií.

      + +

      Kategorie je definována jménem a krátkým popisem.

      +

      Kategorii mù¾ete také "zveøejnit"; zveøejnìná kategorie pak bude k dispozici +ve v¹ech kurzech v dané instalaci Moodlu a v¹echny úlohy, které obsahuje, bude +mo¾né zaøadit i do testù v jiných kurzech.

      + +

      Kategorie mù¾ete libovolnì vytváøet i mazat. Pokud se ale pokusíte smazat +neprázdnou kategorii, budete po¾ádáni, abyste úlohy v ní obsa¾ené pøesunuli +do jiné kategorie.

      \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/quiz/correctanswers.html b/lang/cs/help/quiz/correctanswers.html new file mode 100644 index 0000000000..6b84b6cc4e --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/correctanswers.html @@ -0,0 +1,3 @@ +

      Ukázat v hodnocení správnou odpovìï

      +

      Umo¾níte-li zobrazení správných odpovìdí, bude studentùm u ka¾dé otázky +zobrazena správná odpovìï (zvýraznìná svìtlou barvou).

      \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/quiz/createmultiple.html b/lang/cs/help/quiz/createmultiple.html new file mode 100755 index 0000000000..f9591b7f36 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/createmultiple.html @@ -0,0 +1,5 @@ +

      Vytvoøit více úloh najednou

      +

      Na této stránce mù¾ete vytvoøit více úloh najednou.

      +

      Prozatím stránka umo¾òuje vytvoøit nìkolik Náhodnì vybraných úloh a +zaøadit je do aktuálního testu.

      +

      Èasem bude stránka roz¹íøena a bude zde k dispozici více mo¾ností.

      \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/quiz/description.html b/lang/cs/help/quiz/description.html new file mode 100644 index 0000000000..d159fe904b --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/description.html @@ -0,0 +1,5 @@ +

      Popis

      +

      Popis vlastnì není skuteèná úloha. Slou¾í pouze k zobrazení textu, ani¾ by +vy¾adoval odpovìï.

      +

      Lze jej pou¾ít napøíklad k zobrazení informací spoleèných pro +následující skupinu otázek.

      diff --git a/lang/cs/help/quiz/discrimination.html b/lang/cs/help/quiz/discrimination.html new file mode 100755 index 0000000000..66e89a54ef --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/discrimination.html @@ -0,0 +1,23 @@ +

      Diskriminaèní hodnota

      +

      Diskriminaèní hodnota slou¾í jako hrubý ukazatel výkonu ka¾dé polo¾ky. +Stanovuje se následujícím zpùsobem: (1) vyhodnotíme test jako celek a studenty +rozdìlíme na tøetiny podle dosa¾eného výsledku; (2) pro ka¾dou otázku urèíme, +kolik z jejích úspì¹ných øe¹itelù patøí do první tøetiny øe¹itelù celého testu a +kolik do poslední; (3) podíl tìchto dvou hodnot pøedstavuje diskriminaèní +hodnotu dané otázky.

      + +

      Pøíklad: Testu se zúèastnilo 30 studentù, tak¾e první i poslední tøetinu +øe¹itelù tvoøí 10 studentù. Jestli¾e otázku èíslo 1 vyøe¹ilo správnì 9 studentù +z první tøetiny a 3 studenti z poslední tøetiny, bude diskriminaèní hodnota pro +tuto otázku 9/3 = 3,0.

      + +

      Pokud je diskriminaèní hodnota men¹í ne¾ 1,0, znamená to, ¾e polo¾ku vyøe¹ilo +správnì více slab¹ích studentù ne¾ dobrých. Takové otázky by mìly být vyøazeny +jako bezcenné, proto¾e sni¾ují pøesnost celkového výsledku testu.

      + +

      Èísla v závorkách na stránce "Podrobná statistika" mají tento význam: (správné +odpovìdi první tøetiny/správné odpovìdi poslední tøetiny).

      + +

      Pokud ¾ádný slabý student nevyøe¹il otázku správnì, mìl by jmenovatel +hodnotu 0, co¾ by vedlo k nepøípustné matematické operaci. V takovém pøípadì +dosadí program pro danou otázku diskriminaèní hodnotu 10.

      \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/quiz/feedback.html b/lang/cs/help/quiz/feedback.html new file mode 100644 index 0000000000..2f6b3a1a33 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/feedback.html @@ -0,0 +1,3 @@ +

      Zobrazit po odpovìdi komentáø

      +

      Pokud zvolíte ANO, studentùm se ke ka¾dé odpovìdi zobrazí komentáø (a» byla +odpovìï správná, èi chybná).

      \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/quiz/formataiken.html b/lang/cs/help/quiz/formataiken.html new file mode 100755 index 0000000000..90051f4f2d --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/formataiken.html @@ -0,0 +1,26 @@ +

      Import souborù ve formátu Aiken

      +

      Formát Aiken poskytuje mo¾nost, jak jednodu¹e vytváøet úlohy s výbìrem +odpovìdí, a to ve snadno srozumitelném formátu. Napø:

      + +
      Která odpovìï na tuto otázku je správná?
+A. Je to tato?
+B. Nebo tahle?
+C. Mo¾ná dokonce tato?
+D. D je správnì!
+ANSWER: D
+
+Který LMS (Learning Management System) nabízí nejvíce importních formátù pro testy?
+A) Moodle
+B) ATutor
+C) Claroline
+D) Blackboard
+E) WebCT
+F) Ilias
+ANSWER: A
+
      + +

      Otázka musí být napsána celá na jednom øádku.

      +

      Ka¾dá varianta odpovìdi musí být uvozena jedním písmenem (A, B, C...), po +nìm¾ následuje teèka "." nebo závorka ")", a za nimi mezera.

      +

      Pak musí bezprostøednì následovat øádek se správnou odpovìdí; na jeho zaèátku +musí stát "ANSWER:" a poté pøíslu¹né písmeno.

      \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/quiz/formatblackboard.html b/lang/cs/help/quiz/formatblackboard.html new file mode 100755 index 0000000000..06eea16d07 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/formatblackboard.html @@ -0,0 +1,3 @@ +

      Import souborù z formátu "Blackboard"

      + +

      Dokumentace zatím není k dispozici.

      \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/quiz/formatctm.html b/lang/cs/help/quiz/formatctm.html new file mode 100755 index 0000000000..28ff95ee33 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/formatctm.html @@ -0,0 +1,94 @@ +

      Import souborù z formátu Course Test Manager

      +

      Course Test Manager je softwarový balíèek, jeho¾ ¾ivotní cyklus se +chýlí ke konci. Spoleènost Course Technology u¾ v jeho vývoji nepokraèuje – +byl nahrazen novým systémem ExamView. Pøesto jsme se rozhodli tento +filtr vytvoøit, proto¾e a¾ doposud neexistoval zpùsob, jak exportovat úlohy +z formátu CTM do jiného bì¾nì u¾ívaného testového formátu.

      + +

      Pro import otázek z CTM musíte mít CTM nainstalován na poèítaèi s Windows a +mít na tomto poèítaèi pøístup k souborùm databáze MS Access. Pro pøístup k datùm +potøebujete dva datové soubory:

      +
        +
      • system.mda – tento soubor se nachází v koøenovém adresáøi va¹í + instalace CTM a v øeèi MS Access je obvykle nazýván "System Database". +
      • ctm.mdb – databáze obsahující testovací otázky. V CTM je pro ka¾dý + kurz nainstalována jedna databáze. Nachází se v adresáøi umístìném o jednu + úroveò ní¾e ne¾ instalaèní adresáø CTM. +
      + +

      Import souborù CTM se li¹í v závislosti na tom, zda je Moodle provozován +v operaèním systému Windows nebo Linux. Bez ohledu to, v jakém operaèním +systému pracujete, potøebujete poèítaè s Windows (Windows 2000 nebo Windows XP) +umístìný na stejné síti jako systém Moodle; na tomto poèítaèi jsou bìhem +importu umístìny databáze otázek (v MS Access).

      + +

      Celý proces je o nìco jednodu¹¹í, pokud je Moodle provozován ve Windows. +Pro import z CTM zde staèí provést tyto kroky:

      +
        +
      1. Nahrajte soubor system.mda do Moodlu pomocí správce souborù. Nezále¾í na + tom, do jakého kurzu soubor system.mda nahrajete, Moodle si jej najde kdekoliv. +
      2. Zalo¾te v Moodlu test a pou¾ijte funkci "Importovat úlohy ze souboru". + Vyberte pøíslu¹ný soubor ctm.mdb a pokraèujte v importu. Pokud jste + postupovali správnì, zobrazí se vám stránka, na které si budete moci vybrat + kategorii otázek, z ní¾ chcete importovat. Tento krok je sem zaøazen proto, ¾e + databáze úloh v CTM jsou vzhledem k velkému mno¾ství otázek èasto èlenìny do + kategorií (napø. podle kapitol uèebnice nebo oddílù kurzu). +
      + +

      Pokud Moodle provozujete v operaèním systému Linux, bude import +úloh vy¾adovat instalaci speciálního softwaru ODBC Socket Server. Ten si musíte stáhnout a nainstalovat +na poèítaè s Windows, ve kterém je ulo¾ena databáze CTM. Nepostupujte +podle instalaèních pokynù uvedených v balíèku ODBC Socket Server. Jsou zbyteènì +komplikované! Postupujte radìji takto:

      +
        +
      1. Stáhnìte si instalaèní soubor z této stránky a rozbalte ho v poèítaèi s Windows. +
      2. Zkopírujte soubor ODBCSocketServer.exe na vhodné místo, napø. do systémového + adresáøe (pravdìpodobnì C:\WINNT\ nebo C:\Windows) nebo do adresáøe + Program Files. + +
      3. Nainstalujte ODBC Socket Server jako slu¾bu, a to pøíkazem
        + <cesta k souboru – viz pøedchozí krok>/ODBCSocketServer.exe /Service
        + To mù¾ete provést v menu Start->Spustit... nebo v pøíkazovém øádku + operaèního systému. + +
      4. Otevøete správu slu¾eb jedním z tìchto tøí zpùsobù: (a) + Start->Nastavení->Ovládací panely->Nástroje pro správu->Slu¾by; + (b) pravým tlaèítkem kliknìte na Tento poèítaè, v nabídce vyberte + Spravovat->Slu¾by a aplikace->Slu¾by; (c) pøíkazem services.msc + v menu Start->Spustit... + +
      5. Ve správì slu¾eb kliknìte pravým tlaèítkem na ikonu ODBC Socket Server a + vyberte polo¾ku Start. Jeho "stav" by se mìl zmìnit na Spu¹tìno + (Started). Po dokonèení importu mù¾ete slu¾bu zase zastavit nebo zakázat. + +
      6. Pøesvìdète se, zda se na poèítaèi nacházejí oba datové soubory system.mda + a ctm.mdb a také ODBC ovladaè pro MS Access, který by mìl být souèástí ka¾dé + instalace Windows (jeho pøítomnost ovìøíte tak, ¾e otevøete panel "Nástroje + pro správu", poté panel "Datové zdroje" a na nìm kliknete na zálo¾ku + "Ovladaèe").
        + Dále zjistìte, kde je nainstalován CTM a kde jsou umístìny soubory system.mda + a ctm.mdb, ze kterých chcete importovat data. Poznamenejte si úplnou + pøístupovou cestu k tìmto souborùm a také IP adresu nebo jméno poèítaèe + s Windows. Obì tyto informace budete pøi importování potøebovat. + +
      7. Nyní ji¾ mù¾ete zaèít s importováním databází úloh do Moodlu. Zalo¾te + v Moodlu test a pou¾ijte funkci "Importovat úlohy ze souboru". V TOMTO BODÌ + SE POSTUP PRO LINUX LI©Í! V POLI "Vlo¾it" MUSÍTE UVÉST + ZÁSTUPNÝ SOUBOR. TENTO SOUBOR SE NEBUDE ZPRACOVÁVAT, SLOU®Í POUZE JAKO + "©IDÍTKO" PRO IMPORTOVACÍ FORMULÁØ (MUSÍ V©AK SKUTEÈNÌ EXISTOVAT A MÍT + NENULOVOU VELIKOST). INFORMACE O POU®ÍVANÉM SERVERU WINDOWS BUDETE MOCI UVÉST + V DAL©ÍM KROKU. Otevøe se vám stránka, na které vyplníte IP adresu nebo jméno + serveru Windows a pøístupovou cestu k souborùm system.mda a ctm.mdb (které + jste si zapsali v pøedchozím kroku). Poté kliknìte na tlaèítko + "Pøipojit k serveru". Pokud bylo v¹e nastaveno správnì, zobrazí se dal¹í + formuláø, ve kterém budete moci vybrat kategorii úloh k importu. POKUD JSTE + DOSPÌLI A® SEM, JE V©E NASTAVENO SPRÁVNÌ A MÙ®ETE ZAÈÍT IMPORTOVAT! +
      + +

      Pokud se bìhem importu zobrazila chybová hlá¹ení, mo¾ná oceníte následující +technickou informaci: k otevøení zásuvky (socket) i k výmìnì dotazu a výsledku +dotazu ve formátu XML pou¾ívá ODBC Socket Server port 9628. +Tøída pro import zpracuje výsledek dotazu ve formátu XML stejnì, jako by byl +zpracováván místní dotaz.

      \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/quiz/formatcustom.html b/lang/cs/help/quiz/formatcustom.html new file mode 100755 index 0000000000..b769ea2718 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/formatcustom.html @@ -0,0 +1,3 @@ +

      Import souborù z u¾ivatelského formátu

      + +

      Dokumentace zatím není k dispozici.

      \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/quiz/formatgift.html b/lang/cs/help/quiz/formatgift.html new file mode 100755 index 0000000000..43801a16cd --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/formatgift.html @@ -0,0 +1,271 @@ +

      Import souborù z formátu GIFT

      +

      GIFT je nejkomplexnìj¹í dostupný formát pro importování testových otázek +z textového souboru do Moodlu. Podporuje rùzné typy úloh: úlohy s výbìrem odpovìdí, +s krátkou odpovìdí, s odpovìdí pravda/nepravda, numerické úlohy, pøiøazování a +doplòovací úlohy (cloze test), a také vlo¾ení _______ pro formát "vynechané +slovo". V jednom textovém souboru lze pou¾ít více typù úloh. Formát GIFT +dále umo¾òuje zadávat jméno otázky, komentáø k odpovìdím a jejich hodnocení +v procentech; pro interní potøebu lze text také opatøovat poznámkami, které se +v testu nezobrazí.

      + +

      Kódování importovaného souboru se musí shodovat s kódováním pou¾itým ve va¹í +instalaci Moodlu. Pøíklad souboru s úlohami pro import najdete zde: +gift/examples.txt

      + +

      TYPY ÚLOH

      + +

      Úloha s výbìrem odpovìdí
      +U úlohy tohoto typu jsou chybné odpovìdi uvozeny vlnovkou/tildou (~), správné +odpovìdi rovnítkem (=).

      + +
           Kdo je pohøben v památníku na Vítkovì?{~T.G.M. ~Klement Gottwald =nikdo}
      + +

      Zvlá¹tní pøípad úlohy s výbìrem odpovìdi pøedstavuje formát vynechané +slovo, který na místo libovolného slova ve vìtì automaticky vlo¾í znaèku +vynechávky (_____). Varianty odpovìdí se v zápisu úlohy uvádìjí na místì, kde se +má tato znaèka objevit. + +

           V památníku na Vítkovì byl {~otráven =pohøben ~oddán}Klement Gottwald.
      + +

      Formát "vynechané slovo" bude pou¾it v¾dy, kdy¾ jsou odpovìdi v závorce +uvedeny kdekoliv pøed závìreèným interpunkèním znaménkem. Na jejich místo se +automaticky vlo¾í znaèka vynechávky (____). V tomto formátu lze zapsat v¹echny +typy úloh.

      +

      Jednotlivé otázky musí být v¾dy oddìleny prázdným øádkem (dvojité CR). Pro +vìt¹í srozumitelnost mù¾ete napsat ka¾dou odpovìï na zvlá¹tní øádek a pøípadnì +odsadit:

      +
           Americký Den díkùvzdání se slaví {
+         ~druhý
+         ~tøetí
+         =ètvrtý
+     } ètvrtek v listopadu.
+
+     
+     Z jaké zemì pùvodnì pochází japonské písmo? {
+         ~Indie
+         =Èína
+         ~Korea
+         ~Egypt}
      + +

      Úloha s krátkou odpovìdí
      +U tohoto typu úlohy jsou v¹echny odpovìdi oznaèeny rovnítkem (=), které +signalizuje, ¾e jsou v¹echny správné. ®ádná odpovìï nesmí obsahovat znak +vlnovka/tilda.

      + +
           	Kdo je pohøben v památníku na Vítkovì?{=nyní ji¾ nikdo =nikdo}
+	Dvì a dvì se rovnají {=ètyøem =4}.
      + +

      Pokud je mo¾ná jen jedna správná odpovìï, pak nemusí být oznaèena +rovnítkem. Pozor ale na zámìnu s úlohou typu "pravda/nepravda".

      + +

      Úloha pravda/nepravda
      +U tohoto typu úlohy student v odpovìdi rozhoduje, zda je urèité tvrzení pravdivé. +V zápisu úlohy uvádíme odpovìï v podobì {TRUE} nebo {FALSE}, pøíp. zkrácenì {T} +nebo {F}.

      + +
           V památníku na Vítkovì je pohøben Klement Gottwald. {F}
+
+     Slunce vychází na východì. {T}
      + +

      Pøiøazování
      +Dvojice správných odpovìdí zaèínají rovnítkem (=) a jsou oddìleny symbolem "->". +Musíte vytvoøit alespoò tøi páry správných odpovìdí.

      + +
           Zadání úlohy. {
+	=otázka1 -> odpovìï1
+	=otázka2 -> odpovìï2
+	=otázka3 -> odpovìï3
+	}
+
+	Pøiøaïte k následujícím zemím jejich hlavní mìsta. {
+	=Kanada   -> Ottawa
+	=Itálie   -> Øím
+	=Japonsko -> Tokio
+	=Rakousko -> Vídeò
+	}
      + +

      U tohoto typu úloh nelze k odpovìdím pøipojovat komentáø ani stanovovat +procentní hodnocení odpovìdi.

      + +

      Numerická úloha
      +Odpovìï u tohoto typu úlohy se oznaèuje køí¾kem (#). Lze u ní stanovit i +odchylku, která se uvádí za správnou odpovìdí a oddìluje se dvojteèkou. Pokud +napøíklad správná odpovìï le¾í kdekoliv v intervalu 1,5–2,5, +zapí¹eme ji {#2:0.5}. Tím stanovujeme, ¾e správná odpovìï je 2 s +odchylkou 0,5 (tzn. interval od 1,5 do 2,5). Pokud není odchylka uvedena, +pøedpokládá se, ¾e je nulová. Poznámka: èíselné hodnoty je tøeba zadávat s +øádovou teèkou, nikoliv èárkou (systém pracuje s anglosaským zápisem).

      + +
           Kdy se narodil T.G.M.? {#1850}
+
+     Jaká je hodnota pí (na tøi desetinná místa)? {#3.1415:0.0005}
      + +

      Odpovìï na numerickou úlohu mù¾e být zapsána také jako interval +v následujícím formátu: {#MinimálníHodnota..MaximálníHodnota}

      + +
           Jaká je hodnota pí (na tøi desetinná místa)? {#3.141..3.142}
      + +

      U¾ivatelské rozhraní Moodlu nedoká¾e pracovat s více variantami odpovìdi na +numerickou úlohu. Programový kód Moodlu i formát GIFT to v¹ak dovedou; toho lze +vyu¾ít pro zadání nìkolika èíselných intervalù v rámci jedné odpovìdi, zvlá¹tì +pak v kombinaci s procentním hodnocením jednotlivých variant odpovìdi. Pokud +pou¾ijeme více správných odpovìdí, je tøeba je v zápise oddìlit rovnítkem +(stejnì jako u otázek s krátkou odpovìdí).

      + +
           Kdy se narodil T.G.M.? {#
+         =1850:0
+         =%50%1850:2}
      + +

      Vzhledem k tomu, ¾e u¾ivatelské rozhraní Moodlu nedoká¾e pracovat s více +variantami odpovìdi na numerickou úlohu, nelze je v Moodlu ani prohlí¾et, ani +upravovat. Chceme-li zmìnit druhou a dal¹í variantu odpovìdi, nezbývá ne¾ otázku +vymazat a znovu ji importovat s novou, roz¹íøenou odpovìdí (nebo pou¾ít nástroj +pro správu databáze, napø. phpMyAdmin).

      + +

      NASTAVENÍ

      +

      Kromì tìchto základních typù úloh nabízí filtr formátu GIFT dal¹í nastavení: +jméno otázky, komentáø k odpovìdím a jejich hodnocení v procentech; pro interní +potøebu lze text také opatøovat poznámkami, které se v testu nezobrazí.

      + +

      Poznámky k otázce
      +Textový soubor mù¾e obsahovat i informace, které se nebudou vkládat do Moodlu, +napø. mezinadpisy nebo poznámky k otázkám. Filtr ignoruje v¹echny øádky +zaèínající dvìma lomítky (tabulátory a mezery pøed nimi se neuva¾ují).

      + +
           // Mezinadpis: Èíselné otázky
+     Kolik je 2 plus 2? {#4}
      + +

      Jméno úlohy
      +Na zaèátku úlohy mù¾eme uvést její jméno, které uzavøeme do dvojitých dvojteèek.

      + +
           ::Pùvod kand¾i:: Z které zemì pùvodnì pochází japonské písmo? {=Èína}
+
+     ::Díkùvzdání:: Americký Den díkùvzdání se slaví {~druhý ~tøetí =ètvrtý} ètvrtek v listopadu.
      + +

      Jestli¾e otázka není pojmenována, pou¾ije se jako jméno celé její znìní.

      + +

      Komentáø
      +Komentáø lze pøipojit ke ka¾dé odpovìdi; pøipojuje se za odpovìï a uvozuje se +køí¾kem (#).

      + +
           Která z tìchto mo¾ností je správná?{ 
+     ~chybná odpovìï#komentáø k chybné odpovìdi
+     ~dal¹í chybná odpovìï#komentáø k této chybné odpovìdi
+     =správná odpovìï#komentáø ke správné odpovìdi}
+     
+     Kdo je pohøben v památníku na Vítkovì?{
+     =nyní ji¾ nikdo#výbornì
+     =nikdo#výbornì}
+
+     V památníku na Vítkovì je pohøben T.G.M. {FALSE#Není a nikdy nebyl.}
      + +

      U úloh s výbìrem odpovìdí se zobrazí pouze komentáø k té variantì, kterou +student zvolil. U krátkých odpovìdí se komenáø zobrazí jen v pøípadì, ¾e student +odpovìdìl správnì. U úloh typu pravda/nepravda se komentáø zobrazí pouze tehdy, +jestli¾e student odpovìdìl chybnì. Proto by se komentáø v posledním uvedeném +pøíkladì zobrazil, jenom kdyby student odpovìdìl "pravda".

      + +

      Procentní hodnocení odpovìdí
      +Procentní hodnocení odpovìdí je k dispozici jak pro úlohy s výbìrem odpovìdí, +tak pro úlohy s krátkou odpovìdí. Procentní hodnocení se vkládá za vlnovku (u +úloh s výbìrem odpovìdí) nebo za rovnítko (u úloh s krátkou odpovìdí), pøièem¾ +údaj o procentech je uzavøen mezi dvìma znaky "%" (napø. %50%). Toto nastavení +lze kombinovat s komentáøi k odpovìdím.

      + +
           Slo¾itá otázka.{~chybná odpovìï ~%50%témìø správná odpovìï =zcela správná odpovìï}
+          
+     ::Je¾í¹ovo mìsto::Je¾í¹ Kristus byl z {
+     ~Jeruzaléma#Jeruzalém je sice významné mìsto, ale odpovìï zní jinak.
+     ~%25%Betléma#Zde se narodil, ale nevyrùstal.
+     ~%50%Galileje#Je tøeba být pøesnìj¹í.
+     =Nazaretu#Ano! Pøesnì tak!}.
+     
+     ::Je¾í¹ovo mìsto::Je¾í¹ Kristus byl z {
+     =Nazaretu#Ano! Pøesnì tak!
+     =%75%Nasaretu#Správnì, ale pozor na pravopis.
+     =%25%Betléma#Zde se narodil, ale nevyrùstal.
+
      + +

      Pov¹imnìte si, ¾e poslední dva uvedené pøíklady obsahují tuté¾ otázku – +poprvé jako úlohu s výbìrem odpovìdí, podruhé jako úlohu s krátkou odpovìdí.

      + +

      Systém umo¾òuje zadat u variant odpovìdi i jiné procentní hodnoty, ne¾ které +nabízí u¾ivatelské rozhraní Moodlu. S takovýmito hodnotami zachází modul Test +správnì, a správnì se také budou zobrazovat studentùm pøi øe¹ení testu. Nebudou +se v¹ak zobrazovat správnì uèiteli, pokud bude úlohu upravovat prostøednictvím +u¾ivatelského rozhraní (Úprava úlohy v modulu Test). Rozbalovací menu toti¾ +nabízí k vlo¾ení pouze nìkolik pevných hodnot, a pokud poèet procent +pøesnì neodpovídá ani jedné z nich, nezobrazí se správnì – na jeho +místo bude dosazena nìkterá z pøednastavených hodnot.

      + +

      Více správných odpovìdí
      +Tato volba se pou¾ívá u úloh s výbìrem odpovìdí tehdy, je-li správná více ne¾ +jedna mo¾nost a k získání plného poètu bodù je nutno zvolit v¹echny správné +varianty. Volba se aktivuje, jestli¾e ka¾dé ze správných variant pøiøadíte +dílèí procentní hodnocení a za ¾ádnou veriantu neudìlíte plných 100 %.

      + +
           Kdo byl pohøben v památníku na Vítkovì? {
+	~Nikdo
+	~%50%Klement Gottwald
+	~%50%Pøedstavitelé komunistického re¾imu
+	~T.G.M. }
      + +

      Pov¹imnìte si, ¾e ¾ádná odpovìï není uvozena rovnítkem. Souèet bodù by se mìl +rovnat pøesnì 100 %, jinak Moodle nahlásí chybu. Aby student automaticky +nezískal 100 % jen proto, ¾e si pro¹el v¹echny odpovìdi, je dobré nastavit +ke ¹patným odpovìdím záporné procentní hodnoty.

      + +
           Kdo byl pohøben v památníku na Vítkovì? {
+          ~%-50%Nikdo
+          ~%50%Klement Gottwald
+          ~%50%Pøedstavitelé komunistického re¾imu
+          ~%-50% T.G.M. }
      + +

      Speciální znaky ~ = # { }
      + +Znaky ~ = # { } slou¾í k øízení èinnosti filtru a nelze je pøímo pou¾ít +v textu úlohy. V jistých pøípadech je v¹ak u¾ití nìkterého z tìchto znakù +nezbytné, napø. pro zápis matematického výrazu. V tom pøípadì je nutno pøed nìj +vlo¾it zpìtné lomítko (\); filtr jej pak nebude pova¾ovat za øídicí znak a +pøepí¹e jej beze zmìny do textu úlohy. + +Napøíklad:

      +
           Který výraz je roven 5? {
+          ~ \= 2 + 2
+          = \= 2 + 3
+          ~ \= 2 + 4  }
+
+     ::Øídicí znaky formátu GIFT::
+     Který z následujících znakù NENÍ øídicím znakem importního formátu GIFT? {
+        ~ \~     # \~ je øídicí znak.
+        ~ \=     # \= je øídicí znak.
+        ~ \#     # \# je øídicí znak.
+        ~ \{     # \{ je øídicí znak.
+        ~ \}     # \} je øídicí znak.
+        = \      # Správnì! \ (zpìtné lomítko) není øídicí znak, ale u¾ívá se, 
+                   chceme-li øídicí znak pou¾ít v textu úlohy.
+     }
      + +

      Pøi zpracování otázky se zpìtné lomítko odstraní a neulo¾í se do textu +úlohy.

      + +

      Dal¹í nastavení
      +Dal¹í nastavení lze mìnit úpravou importního filtru gift/format.php.

      + +

      Napøíklad u krátkých odpovìdí mù¾ete nastavit rozli¹ování malých +a velkých písmen zmìnou "0" na "1" v následujícím øádku:
      + +$question->usecase = 0; // Ignore case

      + +

      +

      PODÌKOVÁNÍ

      +

      Formát GIFT a filtr pro jeho pøevod do Moodlu byl vytvoøen díky spolupráci +øady moodlovských nad¹encù. Jeho základem je formát "vynechané slovo", na jeho¾ +tvorbì se podíleli Martin Dougiamas, Thomas Robb a dal¹í. GIFT vytvoøil v +prosinci 2003 Paul Tsuchido Shew a zakomponoval do nìj i pøipomínky ostatních, +které se týkaly hlavnì rozsahu mo¾ností formátu. Jméno GIFT vzniklo jako zkratka +pro "General Import Format Technology"; to by ov¹em byl pøíli¹ dlouhý název pro +tak jednoduchý filtr, proto se mu øíká prostì GIFT.

      + +

      Dokumentaci k formátu GIFT vypracoval Paul Tsuchido Shew, +http://ac.shew.jp (poslední aktualizace 27. února 2004).

      \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/quiz/formatmissingword.html b/lang/cs/help/quiz/formatmissingword.html new file mode 100755 index 0000000000..0e5f8c9799 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/formatmissingword.html @@ -0,0 +1,3 @@ +

      Import souborù ve formátu "Vynechané slovo"

      + +

      Dokumentace zatím není k dispozici.

      \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/quiz/grademethod.html b/lang/cs/help/quiz/grademethod.html new file mode 100644 index 0000000000..77db250b78 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/grademethod.html @@ -0,0 +1,28 @@ +

      Metoda bodování

      + +

      Jestli¾e studentovi povolíte pøi testu více pokusù, mù¾ete jeho koneèné +hodnocení v testu vypoèítat nìkolika zpùsoby.

      + +

      Nejvy¹¹í poèet bodù

      +

        +

        Jako koneèné hodnocení se pou¾ije výsledek pokusu, ve kterém student dosáhl +nejvy¹¹ího poètu bodù.

        +
      + +

      Prùmìrný poèet bodù

      +

        +

        Jako koneèné hodnocení se pou¾ije prùmìrný poèet bodù vypoètený ze v¹ech +pokusù.

        +
      + +

      První pokus

      +

        +

        Jako koneèné hodnocení se pou¾ije poèet bodù, kterého student dosáhl pøi +prvním pokusu (ostatní pokusy budou ignorovány).

        +
      + +

      Poslední pokus

      +

        +

        Jako koneèné hodnocení se pou¾ije poèet bodù, kterého student dosáhl pøi +posledním pokusu.

        +
      diff --git a/lang/cs/help/quiz/import.html b/lang/cs/help/quiz/import.html new file mode 100644 index 0000000000..245d2d6c57 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/import.html @@ -0,0 +1,96 @@ +

      Importování nových úloh

      +

      Tato funkce umo¾òuje importování úloh z externích textových souborù.

      +

      Moodle podporuje nìkolik formátù:

      + +

      Formát GIFT

      +
        +

        GIFT je nejkomplexnìj¹í dostupný formát pro importování testových otázek +z textového souboru do Moodlu. Byl navr¾en pro snadný textový zápis testových +otázek. Podporuje rùzné typy úloh: úlohy s výbìrem odpovìdí, +s krátkou odpovìdí, s odpovìdí pravda/nepravda, numerické úlohy, pøiøazování, a +také vlo¾ení _______ pro formát "vynechané slovo". V jednom textovém souboru lze +pou¾ít více typù úloh. Formát GIFT dále umo¾òuje zadávat jméno otázky, komentáø +k odpovìdím a jejich hodnocení v procentech; pro interní potøebu lze text také +opatøovat poznámkami, které se v testu nezobrazí. Zde je nìkolik pøíkladù:

        + +
        Kdo je pohøben v památníku na Vítkovì?{~T.G.M. ~Klement Gottwald =nikdo}
+      
+V památníku na Vítkovì byl {~otráven =pohøben ~oddán} Klement Gottwald.
+
+V památníku na Vítkovì je pohøben Klement Gottwald.{FALSE}
+
+Kdo je pohøben v památníku na Vítkovì?{=nyní ji¾ nikdo =nikdo}
+
+Kdy se narodil Klement Gottwald?{#1896}
+
        +

        Více +o formátu "GIFT"

      + +

      Formát Aiken

      +
        +

        Formát Aiken umo¾òuje snadnou tvorbu úloh s výbìrem odpovìdí. Pou¾ívá +jednoduchou syntaxi srozumitelnou i pro èlovìka. Napø:

        +
        Co je cílem první pomoci?
+A. Zachránit ¾ivot, zabránit dal¹ímu zranìní
+B. Poskytnout lékaøské o¹etøení zranìnému
+C. Zabránit dal¹ímu zranìní
+D. Pomoci obìtem v nouzi
+ODPOVÌÏ: A
        +

        +Více o formátu "AIKEN"

      + +

      Vynechané slovo

      +
        +

        Tento formát podporuje pouze úlohy s výbìrem odpovìdí. Chybné varianty +odpovìdi se uvozují vlnovkou (~), správná odpovìï rovnítkem (=). Napø.:

        +
        Ji¾ v raném vìku, kdy zaèínáme zkoumat své tìlo, se z nás +stávají studenti {=anatomie a fyziologie ~mechaniky ~teologie ~botaniky}, +a studenty v jistém smyslu zùstáváme a¾ do konce ¾ivota.
        +

        +Více o formátu +"Vynechané slovo"

      + +

      AON

      +
        +

        Tento formát se od pøedchozího li¹í pouze tím, ¾e po provedení importu se +v¹echny úlohy s krátkou odpovìdí po ètveøicích pøevedou na pøiøazovací úlohy.

        +

        Kromì toho se u úloh s výbìrem odpovìdí bìhem vkládání náhodnì zmìní poøadí +odpovìdí.

        +

        Formát je pojmenován podle organizace, která sponzorovala vývoj testovacích +nástrojù.

      + +

      Blackboard

      +
        +

        Importovat lze i úlohy z ezportního formátu systému Blackboard. Tento formát +vyu¾ívá funkcí PHP urèených pro práci s jazykem XML.

        +

        +Více o +formátu "Blackboard"

      + +

      Course Test Manager

      +
        +

        Do Moodlu lze importovat úlohy z databáze testovacích otázek systému Course +Test Manager (CTM). Pro pøístup k testovacím otázkám (ulo¾eným v databázi +Microsoft Access) se pou¾ívají rùzné postupy v závislosti na tom, zda je Moodle +provozován v operaèním systému Windows nebo Linux.

        +

        Ve Windows mù¾ete importovat databázi formátu Microsoft Access bì¾ným +zpùsobem.

        +

        V pøípadì Linuxu potøebujete poèítaè s Windows umístìný na stejné síti. +Na nìj zkopírujte databázi CTM a spus»te ODBC Socket Server, který pro pøevod +dat do Moodlu na serveru Linux pou¾ije jazyka XML.

        +

        Pøed pou¾itím tohoto importního filtru si prosím pøeètìte podrobnìj¹í +nápovìdu.

        +

        +Více o formátu "CTM"

      + +

      U¾ivatelský formát

      +
        +

        Pokud máte vlastní formát, který potøebujete importovat, upravte podle potøeby +soubor mod/quiz/format/custom.php. +

        Rozsah nutných zmìn v kódu je opravdu malý – nový kód je potøeba pouze +pro rozpoznání jedné úlohy ve výchozím textu. +

        +Více o u¾ivatelském formátu

      + +

      Postupnì budou pøibývat dal¹í formáty, napø. WebCT, IMS QTI a jakékoliv jiné, +kterými pøispìjí u¾ivatelé Moodlu.

      diff --git a/lang/cs/help/quiz/index.html b/lang/cs/help/quiz/index.html new file mode 100755 index 0000000000..b4757e1444 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/index.html @@ -0,0 +1,31 @@ +

      Testy

      + \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/quiz/match.html b/lang/cs/help/quiz/match.html new file mode 100644 index 0000000000..36b1dca4f6 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/match.html @@ -0,0 +1,9 @@ +

      Pøiøazování + +

      Úloha mù¾e obsahovat krátký úvodní text, poté je studentovi pøedlo¾eno +nìkolik otázek a seznam mo¾ných odpovìdí.

      + +

      Ke ka¾dé otázce musí student pøiøadit správnou odpovìï (existuje v¾dy jen +jedna).

      + +

      V¹echny otázky mají pøi výpoètu celkového skóre za úlohu stejnou váhu.

      \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/quiz/maxgrade.html b/lang/cs/help/quiz/maxgrade.html new file mode 100644 index 0000000000..123d8b3ee1 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/maxgrade.html @@ -0,0 +1,9 @@ +

      Maximální poèet bodù za test

      + +

      Maximální poèet bodù za celý test je hodnota, vùèi které budou pøepoèítány body +získané v testu.

      + +

      Pøíklad: Maximální poèet bodù nastavíte na 20, proto¾e test má hodnotu +20 % z celého kurzu. Máte-li v testu 10 otázek s celkovou hodnotou 50 bodù, body +získané na této padesátibodové ¹kále budou pøepoèteny "dolù" v pomìru +k maximálnímu poètu 20 bodù za test.

      diff --git a/lang/cs/help/quiz/mods.html b/lang/cs/help/quiz/mods.html new file mode 100644 index 0000000000..07058338c5 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/mods.html @@ -0,0 +1,12 @@ +

       Testy

      +
        +

        Tento modul umo¾òuje vytváøet a zadávat testy. Testy se mohou skládat +z otázek nìkolika typù: výbìr z více mo¾ností, pravda/nepravda, krátká +odpovìï, numerická úloha, pøiøazování, popis, doplòovací úloha (cloze test). +Otázky jsou ukládány do databáze, kde je lze podle potøeby seskupovat do +kategorií, a mohou být opakovanì pou¾ity v jednom i více kurzech. Studentùm +lze povolit pro øe¹ení testu více pokusù. Ka¾dý pokus je automaticky obodován +a podle nastavení mù¾e být studentùm zobrazena správná odpovìï, pøípadnì +podrobnìj¹í komentáø. Souèástí modulu jsou také nástroje pro hodnocení v rámci +celého kurzu.

        +
      diff --git a/lang/cs/help/quiz/multianswer.html b/lang/cs/help/quiz/multianswer.html new file mode 100644 index 0000000000..9e1e0df013 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/multianswer.html @@ -0,0 +1,65 @@ +

      Doplòovací úloha (cloze test)

      + +

      Tento typ úloh je podobný oblíbenému typu testu známému jako "cloze test". +

      + +

      Ka¾dá úloha sestává z textu, do kterého jsou zabudovány otázky rùzného typu +(úloha s výbìrem odpovìdi, krátká odpovìï, numerická úloha).

      + +

      Pro tvorbu tìchto úloh momentálnì není k dispozici grafické rozhraní, +tak¾e úlohy je nutné zadávat jako text s vlo¾enými øídicími pøíkazy, a to buï +pomocí vestavìného editoru, nebo z pøedem pøipravených souborù.

      + +

      Pøíklad zadání úlohy:

      +
      +
      + +
      +
      + +

      Tento pøíklad se zobrazí studentùm následovnì:

      + +
      +

      3

      8 bodù


      +

      Tato úloha se skládá z textu s otázkou, která je vlo¾ena +sem , +po ní následuje tato úloha s krátkou odpovìdí a nakonec numerická úloha, jejím¾ výsledkem je èíslo +s pohyblivou øádovou teèkou (nelze pou¾ít èárku) .
      +
      +Adresy typu www.moodle.org +a smajlíci :-) +fungují jako obvykle:
      +a) Je to dobøe?
      +b) Jak byste to obodovali?
      +
      +Hodnì ¹tìstí!

      +
      + +
      diff --git a/lang/cs/help/quiz/multichoice.html b/lang/cs/help/quiz/multichoice.html new file mode 100644 index 0000000000..e8dffa0f5a --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/multichoice.html @@ -0,0 +1,20 @@ +

      Úlohy s výbìrem odpovìdí

      + +

      Pøi odpovídání na tuto otázku (mù¾e obsahovat i obrázek) vybere student odpovìï +z nìkolika mo¾ností. Existují dva druhy úloh s výbìrem odpovìdí: +s jedinou mo¾nou odpovìdí a s více mo¾nými odpovìïmi.

      + +

      Úlohy s jedinou mo¾nou odpovìdí povolují výbìr právì jedné odpovìdi. +Doporuèuje se pro takové otázky pou¾ívat pozitivní hodnocení.

      + +

      Úlohy s více mo¾nými odpovìïmi povolují výbìr jedné èi více odpovìdí. +Ka¾dá odpovìï mù¾e být obodována pozitivnì i negativnì, tak¾e vybere-li student +V©ECHNY mo¾nosti, nemusí nutnì získat dobré hodnocení. Je-li souèet bodù +za tuto úlohu záporný, jako výsledná hodnota se dosadí nula. Pozor, systém +dovoluje vytvoøit i úlohu, u které lze dosáhnout výsledku lep¹ího ne¾ +100 %.

      + +

      U ka¾dé odpovìdi (a» správné nebo ¹patné) by mìl uèitel uvést komentáø, +který se bude studentovi zobrazovat u ka¾dé jeho odpovìdi (pokud je pro test +zobrazení komentáøù nastaveno).

      + diff --git a/lang/cs/help/quiz/numerical.html b/lang/cs/help/quiz/numerical.html new file mode 100644 index 0000000000..a783e4c053 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/numerical.html @@ -0,0 +1,15 @@ +

      Numerická úloha

      +

      Z pohledu studenta vypadá numerická úloha stejnì jako otázka s krátkou +odpovìdí.

      + +

      Rozdíl je v tom, ¾e u numerické úlohy je stanovena pøijatelná +chyba. Uèitel tak mù¾e definovat souvislý interval odpovìdí, které jsou +pova¾ovány za správné.

      + +

      Jestli¾e je napøíklad správná odpovìï 30 s pøijatelnou chybou 5, pak budou +v¹echna èísla mezi 25 a 35 akceptována jako správná odpovìï.

      + +

      Numerické úlohy mohou mít i neèíselné odpovìdi, u tìch se pak nerozli¹uje +velikost písmen. To mù¾e být u¾iteèné, je-li odpovìdí na numerickou úlohu slovo, +slovní spojení, zkratka apod.

      + diff --git a/lang/cs/help/quiz/questiontypes.html b/lang/cs/help/quiz/questiontypes.html new file mode 100644 index 0000000000..21bcb9e8cb --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/questiontypes.html @@ -0,0 +1,100 @@ +

      Vytvoøení nové úlohy

      + +

      Do vybrané kategorie mù¾ete pøidat nìkolik typù úloh:

      + +

      Úloha s výbìrem odpovìdí

      +
        +

        Pøi odpovídání na tuto otázku (mù¾e obsahovat i obrázek) vybere student odpovìï +z nìkolika mo¾ností. Existují dva druhy úloh s výbìrem odpovìdí: s jedinou +mo¾nou odpovìdí a s více mo¾nými odpovìïmi.

        +

        Více o úlohách +s výbìrem odpovìdí

        +
      + +

      Krátká odpovìï

      +
        +

        Jako odpovìï na tuto otázku (mù¾e obsahovat i obrázek) student napí¹e jedno +slovo nebo sousloví. Na otázku mù¾e existovat více správných odpovìdí, a to +s rùzným bodovým hodnocením. U odpovìdí lze nastavit, zda se budou +rozli¹ovat malá a velká písmena.

        +

        Více o +úlohách s krátkou odpovìdí

        +
      + +

      Numerická úloha

      +
        +

        Z pohledu studenta vypadá numerická úloha stejnì jako otázka s krátkou +odpovìdí. Rozdíl je v tom, ¾e u numerické úlohy je stanovena pøijatelná +chyba. Uèitel tak mù¾e definovat souvislý interval odpovìdí, které jsou +pova¾ovány za správné.

        +

        Více o +numerických úlohách

        +
      + +

      Pravda/nepravda

      +
        +

        U této úlohy (mù¾e obsahovat i obrázek) je studentovi pøedlo¾eno tvrzení a +jeho úkolem je rozhodnout, zda je pravdivé, nebo nepravdivé. +

        +

        Více o úlohách +pravda/nepravda

        +
      + +

      Pøiøazování

      +
        +

        U této úlohy je studentovi pøedlo¾eno nìkolik otázek a seznam mo¾ných +odpovìdí. Student musí pøiøadit ke ka¾dé otázce správnou odpovìï. +

        +

        Více o +pøiøazovacích úlohách

        +
      + +

      Doplòovací úloha (cloze test)

      +
        +

        Flexibilní typ úloh, sestávající z úryvku textu, do kterého jsou zabudovány +otázky rùzného typu (úloha s výbìrem odpovìdi, krátká odpovìï, numerická úloha). +

        +

        Více o +doplòovacích úlohách

        +
      + +

      Pøiøazování pro náhodnì vybrané úlohy se struènou odpovìdí

      +
        +

        Z pohledu studenta vypadá tato úloha jako Pøiøazování. Rozdíl je v tom, ¾e +jednotlivé otázky jsou náhodnì vybrány z fondu otázek se struènou odpovìdí v +aktuální kategorii.

        +

        Více o +tomto typu pøiøazovacích úloh

        +
      + +

      Náhodnì vybraná úloha

      + + +

      Popis

      +
        +

        Popis není skuteèná úloha. Slou¾í k zobrazení libovolného textu (pøípadnì +obrázku) a nevy¾aduje odpovìï. Lze jej pou¾ít napøíklad k zobrazení +informací spoleèných pro následující skupinu otázek. +

        +

        Více o +popisu

        +
      + + + + + + + + + + + + + diff --git a/lang/cs/help/quiz/random.html b/lang/cs/help/quiz/random.html new file mode 100644 index 0000000000..dc9a736af8 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/random.html @@ -0,0 +1,15 @@ +

      Náhodnì vybrané úlohy

      + +

      Náhodnì vybraná úloha nepøedstavuje vlastnì samostatný typ úlohy. Pokud tuto +úlohu v testu pou¾ijete, bude na její místo pøi ka¾dém studentovì +pokusu dosazena náhodnì vybraná úloha ze zvolené kategorie.

      + +

      Maximální poèet bodù za tuto úlohu bude takový, jaký jste stanovili pøi +vkládání náhodné úlohy do testu (tj. nebude se brát ohled na bodové ohodnocení +pùvodnì stanovené pro dosazovanou otázku).

      + +

      Jestli¾e napøíklad sestavíte test s deseti náhodnými úlohami, ka¾dý student +mù¾e pøi ka¾dém pokusu dostat k øe¹ení úplnì jinou sadu deseti otázek.

      + +

      Náhodnì vybrané úlohy lze kombinovat s nenáhodnými. Tím mù¾ete zajistit, +¾e urèité úlohy budou do testu zaøazeny poka¾dé.

      diff --git a/lang/cs/help/quiz/randomsamatch.html b/lang/cs/help/quiz/randomsamatch.html new file mode 100755 index 0000000000..d267803399 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/randomsamatch.html @@ -0,0 +1,13 @@ +

      Pøiøazování pro náhodnì vybrané úlohy s krátkou odpovìdí

      + +

      Úloha mù¾e obsahovat krátký úvodní text, poté je studentovi pøedlo¾eno +nìkolik otázek a seznam mo¾ných odpovìdí. Pro ka¾dou otázku existuje právì jedna +správná odpovìï.

      + +

      Student musí pøiøadit odpovìï ke ka¾dé otázce.

      + +

      Pøi výpoètu celkového skóre za úlohu mají v¹echny otázky stejnou váhu.

      + +

      Otázky jsou náhodnì vybrány z fondu otázek s krátkou odpovìdí v aktuální +kategorii. Studentovi je pøi ka¾dém pokusu o øe¹ení testu pøedlo¾ena jiná sada +otázek.

      \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/quiz/repeatattempts.html b/lang/cs/help/quiz/repeatattempts.html new file mode 100644 index 0000000000..c0c3fe401b --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/repeatattempts.html @@ -0,0 +1,9 @@ +

      Ka¾dý pokus staví na pøedchozím

      + +

      Pokud studentovi povolíte pøi testu více pokusù a u nastavení "Ka¾dý pokus +staví na pøedchozím" zvolíte ANO, bude test pøi ka¾dém novém pokusu +obsahovat v¹echny odpovìdi i zpìtnou vazbu z pokusù pøedchozích. Toto nastavení +studentovi umo¾òuje absolvovat test na více pokusù.

      + +

      Pokud chcete, aby se studentovi pøi ka¾dém pokusu ukázal prázdný test, zvolte +u tohoto nastavení NE. diff --git a/lang/cs/help/quiz/review.html b/lang/cs/help/quiz/review.html new file mode 100644 index 0000000000..bb2904e35b --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/review.html @@ -0,0 +1,4 @@ +

      Prohlédnutí testu

      + +

      Pokud zvolíte ANO, studenti si budou moci prohlédnout v¹echny své pøedchozí +pokusy o øe¹ení testu; tuto mo¾nost v¹ak budou mít a¾ po uzavøení testu.

      \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/quiz/shortanswer.html b/lang/cs/help/quiz/shortanswer.html new file mode 100644 index 0000000000..62943170ba --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/shortanswer.html @@ -0,0 +1,11 @@ +

      Krátká odpovìï

      +
        +

        Jako odpovìï na tuto otázku (mù¾e obsahovat i obrázek) student napí¹e jedno +slovo nebo sousloví.

        + +

        Na otázku mù¾e existovat více správných odpovìdí, a to s rùzným bodovým +hodnocením. U odpovìdí lze nastavit, zda se budou rozli¹ovat malá a velká +písmena, v tom pøípadì se poèet bodù za odpovìdi "Slovo" a "slovo" mù¾e li¹it. +

        + +

        U odpovìdí hraje velkou roli pøesnost, tak¾e dejte pozor na pravopis!

        diff --git a/lang/cs/help/quiz/shuffleanswers.html b/lang/cs/help/quiz/shuffleanswers.html new file mode 100644 index 0000000000..14ff059684 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/shuffleanswers.html @@ -0,0 +1,12 @@ +

        Zamíchání odpovìdí

        + +

        Toto nastavení urèuje, zda bude pøi ka¾dém pokusu o øe¹ení testu poøadí +odpovìdí náhodnì zamícháno.

        + +

        To se samozøejmì týká pouze úloh s více odpovìïmi, jako jsou napø. výbìr z více +mo¾ností nebo pøiøazování.

        + +

        Zamíchání odpovìdí má studentùm ponìkud ztí¾it opisování.

        + +

        Toto nastavení nesouvisí s pou¾itím Náhodnì vybraných úloh.

        + diff --git a/lang/cs/help/quiz/shufflequestions.html b/lang/cs/help/quiz/shufflequestions.html new file mode 100644 index 0000000000..56e6d6fd20 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/shufflequestions.html @@ -0,0 +1,9 @@ +

        Zamíchání úloh

        + +

        Toto nastavení urèuje, zda bude pøi ka¾dém pokusu o øe¹ení testu poøadí úloh +náhodnì zamícháno.

        + +

        Nesouvisí s pou¾itím Náhodnì vybraných úloh, ovlivòuje pouze poøadí, +v nìm¾ jsou úlohy zobrazeny.

        + +

        Zamíchání úloh má za cíl ztí¾it studentùm opisování.

        diff --git a/lang/cs/help/quiz/timeopen.html b/lang/cs/help/quiz/timeopen.html new file mode 100644 index 0000000000..cf21a0b1a7 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/timeopen.html @@ -0,0 +1,5 @@ +

        Zpøístupnìní a uzavøení testu

        + +

        U testu lze nastavit èasové rozmezí, ve kterém budou moci studenti test +øe¹it.

        +

        Pøed termínem zpøístupnìní a po termínu uzavøení nebude test dostupný.

        diff --git a/lang/cs/help/quiz/truefalse.html b/lang/cs/help/quiz/truefalse.html new file mode 100644 index 0000000000..1d34d210dc --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/quiz/truefalse.html @@ -0,0 +1,11 @@ +

        Pravda/nepravda

        + +

        U této úlohy (mù¾e obsahovat i obrázek) je studentovi pøedlo¾eno tvrzení a +jeho úkolem je rozhodnout, zda je pravdivé nebo nepravdivé. +

        + +

        Pokud je nastaveno zobrazování komentáøù, studentovi se po odeslání testu +zobrazí odpovídající komentáø. Pokud je napøíklad správná odpovìï "nepravda" +a student odpovìdìl "pravda" (otázku tedy zodpovìdìl nesprávnì), pak se mu +zobrazí komentáø k odpovìdi "pravda". +

        diff --git a/lang/cs/help/scales.html b/lang/cs/help/scales.html new file mode 100644 index 0000000000..02a1a123bc --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/scales.html @@ -0,0 +1,22 @@ +

        ©kály

        + +

        Uèitelé mohou vytváøet pro hodnocení jednotlivých èinností v kurzu vlastní +¹kály.

        + +

        Názvem ¹kály by mìlo být slovní spojení, které ji jasnì definuje; +název se zobrazuje na seznamech pro výbìr ¹kály a rovnì¾ na tlaèítkách kontextové +nápovìdy.

        + +

        ©kála sama o sobì je definována vzestupným ¾ebøíèkem hodnocení, v nìm¾ +jsou jednotlivé polo¾ky oddìleny èárkami. Napø.:

        + +
        Neuspokojivý, Dostateèný, Prùmìrný, Dobrý, Velmi dobrý, +Vynikající
        + +

        ©kály by mìly obsahovat také vysvìtlení významu jednotlivých stupòù hodnocení +a jejich u¾ití v praxi. Toto vysvìtlení se bude zobrazovat na stránkách +nápovìdy.

        + +

        Dále mù¾e být k dispozici jedna èi více "standardních" ¹kál, které +pro celý systém definoval správce. Tyto ¹kály budou k dispozici ve v¹ech +kurzech.

        diff --git a/lang/cs/help/summaries.html b/lang/cs/help/summaries.html new file mode 100644 index 0000000000..db6d6eee93 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/summaries.html @@ -0,0 +1,9 @@ +

        Tematické/týdenní souhrny

        +

        Souhrn je krátký text, který by mìl pøipravit studenty na èinnost v rámci +daného tématu/týdne.

        + +

        Souhrn by mìl být co nejkrat¹í, aby se hlavní stránka kurzu neúmìrnì +neprodlu¾ovala.

        + +

        Pokud se domníváte, ¾e dané téma vy¾aduje podrobnìj¹í popis, mù¾e být +vhodnìj¹í ulo¾it jej jako samostatný materiál a do tématu vlo¾it pouze odkaz.

        diff --git a/lang/cs/help/survey/index.html b/lang/cs/help/survey/index.html new file mode 100755 index 0000000000..2db682914f --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/survey/index.html @@ -0,0 +1,4 @@ +

        Modul Dotazníky

        + \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/survey/mods.html b/lang/cs/help/survey/mods.html new file mode 100755 index 0000000000..a4225bd419 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/survey/mods.html @@ -0,0 +1,7 @@ +

         Dotazníky

        +
          +

          Modul Dotazník poskytuje øadu standardních dotazníkových nástrojù, které se +osvìdèily pøi hodnocení a stimulaci výuky v on-line prostøedí. Uèitelé je mohou +pou¾ívat ke sbìru dat, z nich¾ se mohou dozvìdìt více o svých studentech a o své +výuce.

          +
        \ No newline at end of file diff --git a/lang/cs/help/teachers.html b/lang/cs/help/teachers.html new file mode 100755 index 0000000000..d83ef974b6 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/teachers.html @@ -0,0 +1,20 @@ +

        Uèitelé

        + +

        Tato stránka zobrazuje seznam lidí, kteøí jsou v kurzu zapsáni +(administrátorem systému nebo tvùrcem kurzu) jako "uèitelé".

        + +

        Stránku mù¾ete pou¾ít, abyste ka¾dému uèiteli pøidìlili roli, jako +napøíklad "profesor", "tutor", "asistent" atd. +Toto oznaèení se objeví na stránce seznamu kurzù a také v seznamu úèastníkù +va¹eho kurzu. Pokud nevyplníte nic, bude pou¾ito výchozí slovo pro uèitele +(zadané na stránce nastavení kurzu).

        + +

        V tomto seznamu mù¾ete také provádìt øazení (napøíklad pøesunout hlavního +uèitele do èela seznamu): jednodu¹e vyberte èíslo z menu ve sloupci +"Poøadí". Po stisknutí tlaèítka "Ulo¾it zmìny" uvidíte nové +poøadí.

        + +

        POZOR: Zvlá¹tní pøípad nastává, pokud jako poøadí pro urèitého uèitele +vyberete "Skrýt". Uèitel se potom NEOBJEVÍ na stránce seznamu kurzù +ani v seznamu úèastníkù kurzu. Bude pøes studenty skryt (pokud nepo¹le pøíspìvek +do fóra atd.).

        diff --git a/lang/cs/help/text.html b/lang/cs/help/text.html new file mode 100755 index 0000000000..f9d8c5fd58 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/text.html @@ -0,0 +1,147 @@ +

        Nápovìda pro psaní textu

        + +

        V Moodlu mù¾ete vkládat text bì¾ným zpùsobem, ale navíc mù¾ete vyu¾ít i +mo¾nosti vkládat do svého textu "smajlíky", internetové adresy (URL) +a znaèky HTML.

        + +

        Smajlíci (emotikony)

        +
          +

          Chcete-li vlo¾it do textu nìkterou z následujících ikonek, jednodu¹e vepi¹te +na pøíslu¹né místo její kód. Tyto kódy jsou vlastnì také malé obrázky – +staèí se na nì podívat s hlavou naklonìnou doleva.

          + + + + +
          + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +
          úsmìv:-)
          smích:-D
          mrknutí;-)
          smí¹ené pocity:-/
          zamy¹lenýV-.
          vyplazený jazyk:-P
          v pohodìB-)
          souhlas^-)
          ú¾as8-)
          pøekvapení8-o
          +           		+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +
          smutek:-(
          stud8-.
          èervenání:-I
          pusa:-X
          klaun:o)
          monoklP-|
          vztek8-[
          mrtvolaxx-P
          ospalost|-.
          zloduch}-]
          +
          + +
        +

        URL

        +
          +

          Ka¾dé "slovo" zaèínající øetìzcem www. nebo http:// se +automaticky zmìní v hypertextový odkaz, napøíklad +www.yahoo.com nebo +http://curtin.edu

          +
        + +

        Znaèky HTML

        +
          +

          Svùj text mù¾ete zpøehlednit pou¾itím omezené sady znaèek HTML:

          + + + + + + + + + + +
          Znaèky HTMLVýsledek
          <B>tuèný text</B> tuèný text
          <I>text v kurzívì</I>text v kurzívì
          <U>podtr¾ený text</U> podtr¾ený text
          <FONT SIZE=1>malé písmo</FONT> malé písmo
          <FONT SIZE=4>velké písmo</FONT> velké písmo
          <FONT COLOR=green>barevnì</FONT> barevnì
          <UL><LI>jedna<LI>dvì</UL>
          • jedna
          • dvì
          <HR>
          +
        diff --git a/lang/cs/help/textformat.html b/lang/cs/help/textformat.html new file mode 100644 index 0000000000..0844e59173 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/textformat.html @@ -0,0 +1,70 @@ +

        Formátování textu

        + +

        Pøi psaní textu v Moodlu máte k dispozici nìkolik formátù. Výbìr formátu +závisí na va¹ich dovednostech a typu prohlí¾eèe, který pou¾íváte.

        + +

        Zpravidla mù¾ete u tohoto nastavení ponechat výchozí hodnotu a v¹e +by mìlo fungovat, jak byste èekali.

        + +

        1. Moodle auto-formát

        +
          +

          Tento formát je nejvhodnìj¹í, pokud pro vkládání textu pou¾íváte bì¾né +textové pole (a nikoliv vestavìný HTML editor). Pi¹te prostì tak, jako byste +psali napøíklad e-mail.

          + +

          Pøi ukládání textu provede Moodle øadu operací, kterými vá¹ text automaticky +zformátuje.

          + +

          Napøíklad internetové adresy jako http://yahoo.com +nebo www.yahoo.com se zmìní na odkazy.

          + +

          Mezery v textu zùstanou zachovány a pøed ka¾dým novým odstavcem +bude prázdný øádek.

          + +

          Smajlíci jako :-) se automaticky pøevedou na grafické ekvivalenty.

          + +

          Mù¾ete dokonce pou¾ívat znaèky HTML, které budou pøi ulo¾ení správnì +interpretovány.

          + +

          Více o Moodle +auto-formátování

          +
        + +

        2. HTML formát

        +
          +

          Toto nastavení pøedpokládá, ¾e vkládaný text je v HTML. Vytváøíte-li text +vestavìným HTML editorem, je nastavení "HTML formát" vybráno automaticky, +proto¾e editor za vás do textu vkládá znaèky HTML, kdykoliv pou¾ijete +formátovací tlaèítka na nástrojové li¹tì.

          + +

          HTML text mù¾ete vytváøet i v prostém textovém poli, pak ov¹em musíte v¹echny +znaèky HTML vlo¾it ruènì.

          + +

          Na rozdíl od Moodle auto-formátu nedochází k ¾ádným automatickým úpravám +textu.

          + +

          Více o HTML v Moodlu

          +

          Více o HTML editoru

          +
        + +

        3. Èistì textový formát

        +
          +

          Tento formát je vhodný pro vkládání rozsáhlej¹ích textù, programového kódu +nebo HTML, u kterých vy¾adujete, aby se zobrazovaly pøesnì tak, jak jste je +zapsali.

          + +

          Smajlíci a konce odstavcù se i zde automaticky formátují, jinak zùstává text +nedotèen.

          + +
        + +

        4. Wiki formát

        +
          +

          Wiki formát pou¾ívá pro formátování textu vlastní systém znaèek.

          + +

          Umo¾òuje psát text zpùsobem, který je stále je¹tì dobøe èitelný, a pøitom jej +lze automaticky pøevést do HTML textu s nadpisy, seznamy a ostatním nároènìj¹ím +formátováním.

          + +

          Více o Wiki formátu

          +
        diff --git a/lang/cs/help/uploadusers.html b/lang/cs/help/uploadusers.html new file mode 100644 index 0000000000..13b655b366 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/uploadusers.html @@ -0,0 +1,63 @@ +

        Naèíst u¾ivatele

        + +

        Pøedev¹ím je nutno poznamenat, ¾e obvykle není nutné importovat u¾ivatele +dávkovì – chcete-li omezit mno¾ství administrátorské práce, seznamte +se nejprve s mo¾nostmi autentizace, které nevy¾adují manuální údr¾bu, jako je +napø. pøipojení k ji¾ existujícím externím databázím nebo vytváøení úètù +samotnými u¾ivateli. Viz stránku "Metoda ovìøování" ve správcovském +menu.

        + +

        Pokud jste si jisti, ¾e chcete importovat vìt¹í mno¾ství u¾ivatelských úètù z +textového souboru, musíte dodr¾et následující formát:

        + +
          +
        • Ka¾dý øádek souboru obsahuje právì jeden záznam.
          • +
        • Ka¾dý záznam je tvoøen øadou údajù oddìlených èárkami.
          • +
        • První záznam souboru má zvlá¹tní funkci – obsahuje seznam názvù polí, +které definují formát zbytku souboru. + +
          +

          Povinná pole: tyto polo¾ky nesmí v prvním záznamu chybìt a musí být +vyplnìny u v¹ech u¾ivatelù.

          + +

          +username, password, +firstname, lastname, email

          + +

          Standardnì vy¾adovaná pole: jsou nepovinná – pokud nejsou pøítomna, jsou +automaticky doplnìna údaji z osobního profilu správce

          + +

          institution, +department, city, country, lang, timezone

          + +

          Volitelná pole: ve¹kerá dal¹í pole jsou nepovinná. Kurzy jsou +reprezentovány svými "krátkými názvy" – pokud jsou vyplnìny, +bude u¾ivatel do pøíslu¹ných kurzù automaticky zapsán jako student.

          + +

          idnumber, icq, +phone1, phone2, address, url, description, mailformat, maildisplay, htmleditor, +autosubscribe, course1, course2, course3, course4, course5, group1, group2, +group3, group4, group5

          +
          +
          • + +
        • Èárky obsa¾ené uvnitø údajù je nutné zapsat kódem &#44; – skript +jej automaticky pøevede zpìt na èárky.
          • + +
        • Pro booleovská pole pou¾ijte 0 pro False (nepravda) a 1 pro True +(pravda).
          • + +
        • Poznámka: Pokud je u¾ivatel ji¾ registrován v Moodlu, získá skript z databáze +jeho userid (jednoznaèný +identifikátor) a zapí¹e u¾ivatele jako studenta do urèených kurzù BEZ pøepsání +ostatních zadaných údajù.
          • +
        + +

        Následuje pøíklad platného souboru pro import:

        + +

        username, password, +firstname, lastname, email, idnumber, maildisplay, course1, group1
        +lazar, tajneheslo, Markéta, Lazarová, marketa@server.cz, cz, 3663737, 1, +Intro101, Skupina 1
        +janovak, heslotajne, Jan, Novák, janovak@kdesi.cz, en_us, 6736733, 0, +Advanced202, Skupina 3

        diff --git a/lang/cs/help/writing.html b/lang/cs/help/writing.html new file mode 100755 index 0000000000..218d2690e2 --- /dev/null +++ b/lang/cs/help/writing.html @@ -0,0 +1,20 @@ +

        Psaní

        + +

        Pøi psaní textu se sna¾te brát v úvahu, komu je urèen.

        + +

        Vyjadøujte své my¹lenky co nejjasnìji a nejjednodu¹eji, abyste se vyhnuli +nedorozumìním.

        + +

        Diskusní pøíspìvky ve fórech by mìly být krátké a k vìci. Místo rozvleklých +pøíspìvkù, které se zabývají nìkolika rùznými tématy, je lépe napsat nìkolik +krátkých pøíspìvkù (v pøípadì potøeby i do rùzných fór).

        + +

        Svùj text upravujte tak dlouho, dokud s ním nejste zcela spokojeni. Dokonce i +u pøíspìvkù do fóra máte mo¾nost text upravovat je¹tì maxeditingtime/60) ?> minut po vlo¾ení.

        + +

        Kdy¾ reagujete na texty ostatních, sna¾te se pøicházet se zajímavými otázkami. +Obìma stranám to mù¾e pomoci pøi pøemý¹lení o pøedmìtu diskuse.

        + +

        +